Ruská propaganda útočí: V Polsku přiživuje obavy z uprchlíků, šíří i lži o obchodu s orgány
Zatímco na Ukrajinu dopadají bomby, vede Rusko stále mohutnější informační válku ve východní Evropě, píše agentura AP. Pomocí falešných účtů a dalších nástrojů propagandy Moskva rozdmýchává obavy z uprchlíků nebo rostoucích cen benzínu a vykresluje Západ jako nedůvěryhodného partnera.
V Bulharsku Kreml platil novinářům, politickým analytikům a dalším vlivným lidem 2000 eur (asi 49.000 korun) měsíčně, aby zveřejňovali na internetu proruský obsah, upozornil podle AP tento měsíc vysoce postavený bulharský činitel. V Bulharsku také výzkumníci odhalili promyšlenou síť falešných účtů, trollů a internetových botů neboli počítačových programů, které měly v zemi šířit dezinformace a proruskou propagandu. Podobnou snahu Rusko vyvíjí i v dalších státech regionu, podotkla AP.
Pro ruské vedení je šíření dezinformací finančně výhodná alternativa k tradičním nástrojům diplomacie nebo války, domnívá se Graham Brookie, ředitel Digitální forenzní výzkumné laboratoře Atlantické rady (DFRLab), která se dlouhodobě zaměřuje na ruské dezinformace. „Ruská státní média si dělají lepší analýzu publika než většina mediálních společností na světě,“ říká Brookie. Ruskem šířené dezinformace jsou podle něj úspěšnější tam, kde je polarizovanější mediální trh.
Bulharsko bylo dlouho považováno za skálopevného ruského spojence, přestože země v posledních desetiletích obrátila svoji pozornost k Západu, v roce 2004 vstoupila do NATO a o tři roky později do Evropské unie. Když se Bulharsko, Polsko a další země bývalé Varšavské smlouvy postavily na stranu NATO v jeho podpoře Ukrajiny, Rusko zareagovalo vlnou dezinformací a propagandy, jejichž cílem bylo vytěžit co nejvíc z veřejné debaty o globalizaci a poplatnosti západnímu stylu života.
V Polsku se to projevilo konspiračními teoriemi. Jedna z nich, která byla šířena hackerskou skupinou napojenou na Rusko, ve snaze rozdělit Polsko a Ukrajinu hlásala, že polské gangy obchodují s orgány ukrajinských uprchlíků.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také. Ukrajinska pravda uvedla, že mezi vyšetřovanými ze strany NABU je také Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou založil Zelenskyj předtím, než se stal ukrajinským prezidentem. „Mindič v noci uprchl ze země, jen několik hodin před prohlídkami,“ uvedl zdroj deníku. Z jeho informací není zřejmé, jakým způsobem vyšetřování Mindiče s korupčním případem v energetice souvisí. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) oznámil, že ve spolupráci s protikorupční prokuraturou (SAP) provádí rozsáhlý zátah zaměřený na odhalení úplatkářství v ukrajinském energetickém sektoru. Podle poslance Jaroslava Železňaka je vyšetřován také bývalý ministr energetiky a současný šéf rezortu spravedlnosti Herman Haluščenko. „Patnáct měsíců práce a 1000 hodin audiozáznamů. Byla zdokumentována činnost vysoce postavené zločinecké organizace,“ uvedl NABU s tím, že členové skupiny vybudovali rozsáhlé korupční schéma pro ovlivňování strategických podniků státního sektoru. Podle NABU se jedná zejména o společnost Energoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny. V příspěvku na telegramu přidala protikorupční agentura fotografie tašek s velkým množstvím bankovek různých měn. Podrobnosti slíbila zveřejnit později. Železňak na telegramu uvedl, že NABU provádí prohlídku také u Haluščenka a v Energoatomu a že podnět k vyšetřování podal on a jeho kolegové poslanci v ukrajinské Nejvyšší radě. Napsal také, že navrhl Haluščenkovo odvolání.
Ruský informační útok přichází v době, kdy se východoevropské vlády stejně jako vlády ostatních zemí světa potýkají s nespokojeností občanů způsobenou rostoucími cenami pohonných hmot a potravin. Právě Bulharsko, kde prozápadní premiér Kiril Petkov neustál minulý měsíc hlasování o nedůvěře, je ve velmi zranitelné pozici.
Klíčovou roli v šíření ruské dezinformační kampaně zastávají ruské ambasády. Ruská ambasáda v Sofii například vyzvala bulharské občany, aby přispěli na ruskou armádu. Velvyslanectví také šířilo vyvrácené konspirační teorie, podle nichž měly USA na Ukrajině provozovat tajné biolaboratoře.
