Takhle bude EU vyšetřovat válečné zločiny Rusů: Putin skončí ve vězení, je přesvědčen ministr
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska je přesvědčený, že ruští strůjci vojenské invaze na Ukrajinu včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova skončí ve vězení. Otázkou není zda, ale kdy, řekl novinářům po příjezdu na dnešní jednání se svými protějšky z Evropské unie. Dnes pokračovalo neformální pražské zasedání, kde vystoupil právě i Maliuka. Ministři EU pro spravedlnost a vnitřní věci se zabývali především vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá vyšetřování a aby využily důkazy shromážděné Eurojustem. A řekl, že EU k vyšetřování využije stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez dalších velmocí.
Podle ukrajinského ministra je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.
K usvědčení Putina a jeho spolupracovníků je podle ministra k dispozici dostatek důkazů, a to i online, protože Rusové nic neskrývají. „Je zjevné, kdo k tomu dal rozkaz - Putin. Je zjevné, že je to mezinárodní zločin,“ zdůraznil Maliuska.
Na pražském neformálním zasedání ministrů spravedlnosti chtěl Maliuska diskutovat také o vytvoření zvláštního soudního tribunálu k potrestání Putina a jeho spolupracovníků. Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.
Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.
Reynders připomněl, že v současné době se koná přes 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za „gigantický úkol“ a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. „O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii,“ prohlásil.
Blažek uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. „Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit,“ podotkl.
„Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo,“ poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC skepsi. „Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál,“ uzavřel.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
