Do ukrajinských přístavů připlulo osm zahraničních lodí: Pomohlo dobytí Hadího ostrova

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Drony se objevily poblíž irského pobřeží v době, kdy měl kolem prolétnout ukrajinský prezidentský speciál. Letadlo s prezidentem však přiletělo dříve, než bylo plánováno, a drony proto nepředstavovaly bezprostřední nebezpečí.

Není známo, odkud drony pocházely. Jejich dolet a čas ve vzduchu naznačují, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedly zdroje irského média. Podle úřadů šlo spíše o pokus narušit letový provoz než o možný útok na prezidentské letadlo.

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.

Rusko posílá odvlečené ukrajinské děti do převýchovných táborů v Severní Koreji, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který Moskvu obvinil z toho, že pokračuje v systematickém porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle ukrajinského Regionálního střediska pro lidská práva (RCHR) bylo zaznamenáno 165 táborů, ve kterých jsou ukrajinské děti rusifikovány a militarizovány, dodal veřejný ochránce práv. Tábory jsou podle něj na Rusy okupovaných ukrajinských územích, v Rusku, Bělorusku a KLDR. Moskva se nevyjádřila.

„Nucené přesídlování dětí, jejich rusifikace a militarizace jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl na platformě Telegram Lubinec. „Rusku nezáleží na osudech ukrajinských dětí. Pro zemi-agresora jsou pouze zdrojem pro budoucí války proti západnímu světu,“ napsal dále ukrajinský činitel s výzvou, že je nutné nalézt všechny odvlečené děti a vrátit je domů: „Ukrajinské děti nemohou být zbraní v rukou agresora.“

Severoatlantická aliance kvůli aktuálním hrozbám převede obranné plánování pro Dánsko, Švédsko a Finsko z operačního velitelství v nizozemském Brunssumu do amerického Norfolku. Dnes to podle agentury DPA oznámil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. DPA poznamenala, že pod Norfolk již nyní spadají Atlantik, Arktida, Grónsko, Island, Norsko a Británie.

„Vzhledem k celosvětové koordinaci našich protivníků je nezbytné co nejvíce posílit euroatlantický prostor a upevnit naši přítomnost na severu,“ řekl Grynkewich na strategickém velitelství NATO v belgickém městě Mons. Poznamenal, že Norfolk je strategickým mostem mezi Severní Amerikou a Evropou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě prezidenta Kyperské republiky Níkosa Christodúlídésa. Podívejte se na nové snímky.

Zájem o koupi zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil projevil rovněž maďarský petrochemický koncern MOL. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. MOL se tak připojil k rostoucí skupině zájemců o tato aktiva, do níž patří také například americké ropné společnosti Exxon Mobil a Chevron, píše Reuters. Společnost MOL již v roce 2014 převzala síť čerpacích stanic, kterou firma Lukoil provozovala v České republice.

Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na společnost Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.

Šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.oznámil, že ruská armáda v Chersonu ostřelovala porodnici. „Ruští teroristé pokračují v brutálním boji proti dětem - dokonce i těm, které se teprve mají narodit,“ napsal na svém účtu na telegramu. Dodal, že nikomu z novorozenců, pacientek a zdravotníků se nic nestalo. Budova má ale vyražené okenní tabule, v přízemí se provalila obvodová zeď a škody jsou i uvnitř nemocnice.

Ukrajina chce opravdový mír s Ruskem, nikoliv appeasement, řekl dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na zasedání šéfů diplomacií zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Podle agentury Reuters dodal, že Evropa v minulosti zažila mnoho špatných dohod, které vedly k dalším katastrofám. Na schůzce jsou i zástupci Ruska.

„Stále si pamatujeme jména těch, kdo v Mnichově zradili budoucí generace. To už by se nikdy nemělo stát. Principy musejí být nedotknutelné a potřebujeme opravdový mír, ne appeasement,“ řekl Sybiha. V září 1938 zástupci nacistického Německa, Francie, Británie a Itálie podepsali dohodu o tom, že Československo Německu postoupí části svého území. Mnichovská dohoda je považována za příklad neschopnosti postavit se agresivnímu státu.

Indie a Rusko chtějí navýšit vzájemné obchodní transakce, uvedli podle agentury Reuters zástupci obou zemí. Ruského prezidenta, který je v Indii na dvoudenní státní návštěvě, přivítal dnes odpoledne SEČ podle agentur přímo na letišti indický premiér Naréndra Módí. Pro šéfa Kremlu je cesta důležitou událostí, protože tak de facto končí mezinárodní izolace Ruska, píše server The Guardian.

Putina dnes soukromě povečeří s Módím. Zítra ho čeká slavnostní uvítání, návštěva každoročního indicko-ruského summitu a má se také zúčastnit otevření nového indického kanálu ruské státní televize RT. V pátek bude hostem na banketu, který pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová, píše server The Hindu.

Británie a Norsko dnes podepsaly novou dohodu o obranné spolupráci, která počítá s vytvořením společné námořní hlídky. Podle britského ministerstva obrany má flotila obou zemí sledovat pohyb ruských ponorek a chránit infrastrukturu v severním Atlantiku. V Británii je v současné době na návštěvě norský premiér Jonas Gahr Störe a ministr obrany Tore Sandvik, informovala agentura AFP.

„Dohoda posouvá naše vztahy na ještě vyšší úroveň,“ uvedl britský premiér Keir Starmer, který svůj protějšek přijal ve svém sídle v Downing Street. Störe partnerství označil za velmi důležité. „Máme velmi podobný pohled na bezpečnostní výzvy, které před námi stojí, a chceme jim předcházet,“ doplnil šéf norské vlády. Po podpisu dohody zamířili oba státníci na britskou vojenskou základnu Lossiemouth na severu Skotska.

Německý kancléř Friedrich Merz se v pátek setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a belgickým premiérem Bartem De Wever. Oznámil to dnes mluvčí vlády. Podle německých médií bude tématem jednání zřejmě otázka ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, které chce komise využít na pomoc Ukrajině. Německo návrh podporuje, Belgie se staví proti.

Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.

Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.

Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.

FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.

Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.

„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.

Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Při útoku ukrajinských dronů byla lehce zraněna žena ve Voroněžské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl tamní gubernbátor Alexandr Gusev. Obě země se během noci vzájemně napadly desítkami dronů. V nemocnici v Chersonu podlehla dříve utrpěným zraněním šestiletá dívka, informoval šéf regionu na jihovýchodě Ukrajiny.

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině dvě rakety Iskander-M a 138 dronů, z nichž se podařilo 114 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raketami a 24 drony na 14 místech.

Rezoluce, kterou přijalo většinou hlasů Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), vyzývá Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému navrácení ukrajinských dětí. Informovala o tom dnes média.

„Valné shromáždění požaduje, aby Ruská federace zajistila okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny. Dále vyzývá Ruskou federaci, aby neprodleně zastavila jakékoliv další praktiky násilného přemístění, deportace, odloučení od rodin...,“ zaznělo na středeční schůzce Valného shromáždění, jehož rezoluce jsou právně nezávazné.

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters.

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff a poradce Jared Kushner jednali v úterý v Moskvě s Putinem téměř pět hodin. Dnes se mají na Floridě setkat s hlavním vyjednavačem za Ukrajinu Rustemem Umerovem k dalším rozhovorům o případné mírové dohodě s Ruskem.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu s veškerou pompou přivítal svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona, informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Francouzský lídr, který ve středu zahájil svou čtvrtou státní návštěvu Číny, se během své třídenní cesty snaží korigovat nerovnováhu mezi druhou největší ekonomikou světa a Evropou a také přimět Peking, aby využil svých vazeb na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Spolupráce s Čínou je klíčová při úsilí o mír nejen na Ukrajině, řekl Macron při jednání se Siem.

Trump podle agentur řekl, že setkání zástupců USA s Putinem bylo docela dobré. Rusové podle něj chtějí ukončit válku, není ale jasné, co bude dále.

Zmocněnec amerického prezidenta Witkoff a Trumpův zeť Kushner se mají ve čtvrtek setkat v Miami s ukrajinským vyjednávačem Umerovem, uvedl zdroj AP.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc.

Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod.

O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací.

Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města.

V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili.

Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.

Ukrajinský zásah ropovodu Družba: „Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. „Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení,“ uvedl mezitím šéf maďarské vlády Orbán, který jednal s vedením společnosti MOL.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci i pomoci Ukrajině. „Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu,“ uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.

Ukrajinský parlament dnes schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro 60 procent všech výdajů. Uvedla to dnes premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celé vlády.

Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo 37 zákonodárců, dalších 24 se jich zdrželo hlasování a 27 nehlasovalo. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů.

Rusko zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to dnes ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří extremistické materiály a „LGBT propagandu“, píše agentura Reuters.

Roskomnadzor tvrdí, že platforma je plná „nevhodného obsahu, který může negativně ovlivnit duchovní a morální vývoj dětí“. Společnost Roblox se k postupu ruského úřadu zatím nevyjádřila, píše Reuters.

Platforma Roblox měla ve třetím čtvrtletí po celém světě více než 150 milionů aktivních uživatelů denně. Několik zemí, včetně Iráku a Turecka, již dříve Roblox zakázalo kvůli obavám ze zneužívání dětí prostřednictvím této platformy, upozorňuje Reuters.

Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.

Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.

Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.

„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.

Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.

Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.

„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.

O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub. 

Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.

Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.

Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.

Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.

Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.

Maďarsko přijme právní kroky kvůli plánu EU na ukončení dovozu plynu z Ruska, uvedl dnes jeho ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Šéf maďarské diplomacie zmínil, že přidat se má i Slovensko, premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím nerozhodl. Noční dohodu členských zemí sdružených v Radě EU a zástupců europarlamentu na podobě plánu musí obě instituce ještě formálně potvrdit.

Plánovaná schůzka v Bruselu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou delegací byla zrušena, důvod zrušení zatím nebyl zveřejněn. Píše o tom Kyiv Post. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj na svůj telegram napsal, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov informoval o přípravách na středeční setkání.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle tiskových agentur popřel, že by ruský prezident Vladimir Putin přímo zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva podle Putinova mluvčího předpokládá, že Američané – stejně jako Rusové – nezveřejní podrobnosti z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu.

Peskov dnes na otázku novinářů, zda Putin při schůzce s Američany odmítl americký plán, odpověděl, že taková formulace by byla nesprávná. „Věc spočívá v tom, že taková přímá výměna názorů se včera uskutečnila poprvé, a jak bylo včera řečeno, některé věci byly přijaty, jiné označeny za nepřijatelné, ale to je normální pracovní proces při hledání kompromisu,“ řekl mluvčí podle agentury Interfax.

Ukrajina v ruské Tambovské oblasti zasáhla ropovod Družba, uvedl podle médií zdroj z tajné služby HUR.  Podle Reuters jde letos o pátý útok na ropovod.

Ukrajinska pravda rovněž zveřejnila video, které má výbuch na ropovodu zobrazovat. Podle listu místní obyvatelé na sociálních sítích zveřejňovali vlastní snímky exploze a uváděli, že ji doprovázely jasné záblesky.

Ruské noční útoky si vyžádaly mrtvé a raněné, uvedly ukrajinské úřady. Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 111 dronů, z nichž 83 se podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 13 místech.

Orientační odhady ruských bojových ztrát ke 3. prosinci 2025.

V noci na 3. prosince vypukl v ropném skladu v ruské Tambovské oblasti požár po údajném útoku ukrajinského dronu.

Norsko dá dalších 500 milionů eur na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu NATO, Německo přispěje 200 miliony eur, uvedli ministři zahraničí. Rutte: Rusko musí pochopit, že na Ukrajinu budou dál proudit zbraně. Do konce roku by spojenci na iniciativu NATO měli dát pět miliard dolarů.

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.

Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.

EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Slovenští politici po úterním jednání s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.

Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.

Vážení čtenáři, díky, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

Rusko a USA se nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině, řekl dnes po jednání zmocněnce amerického prezidenta Stevea Witkoffa a ruského prezidenta Vladimira Putina poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.  

Podle Ušakova dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. „Zatím jsme nenašli kompromis, ale je možné diskutovat o některých amerických řešeních,“ řekl Ušakov. Jednání se podle něj netýkala konkrétních návrhů, ale samé podstaty toho, co americké plány obsahují.

Američtí vyjednávači se nyní vrátí do Spojených států, kde s výsledky dnešního jednání v Kremlu seznámí prezidenta Donalda Trumpa a spojí se s ruskou stranou, přiblížil Ušakov další postup. Obě strany se dohodly, že samotný obsah nynějších rozhovorů nezveřejní s ohledem na jeho důvěrnou povahu, dodal.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff po skoro pěti hodinách u Vladimira Putina odjel na ambasádu USA, uvedla agentura RIA Novosti.

„Produktivní,“ tweetuje - a přidává symbol holubice - Kirill Dmitrijev, zvláštní vyjednavač Vladimira Putina po víc než čtyřech hodinách schůzky s americkou delegací. V Kremlu se jí účastní i prezident Putin.

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Podezřelý podle mluvčího prokuratury Przemyslawa Nowaka vedl zločineckou skupinu, která se skládala nejméně z třiceti lidí. Podle vyšetřovatelů vznikla v roce 2023 a podílela se na špionáži, sabotážích, podvratných akcích a propagandistické činnosti v Polsku, píše PAP.

Její členové podle úřadů dostali například příkaz, aby sledovali vojenská vozidla, instalovali GPS lokátory a vysílače dat na místech kritické infrastruktury jako jsou letiště, železniční stanice, vojenské objekty nebo polsko-ukrajinský hraniční přechod. Rus je prý také pověřil vylepování proruských, protiukrajinských a proti Severoatlatnické alianci zaměřených plakátů.

V Kremlu za zavřenými dveřmi ruský prezident Putin a zvláštní zmocněnec USA Witkoff jednají o možném ukončení války na Ukrajině už přes 4 hodiny.

Americká delegace podá ukrajinské straně zprávu ihned po schůzkách v Moskvě, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto signály podle něj určí další kroky v mírovém procesu. „Budeme dostávat různé signály. Pokud signály ukážou, že se jedná o férovou hru s našimi partnery, pak se možná velmi brzy setkáme s americkou delegací. Na jaké úrovni, uvidíme v závislosti na signálech. Pokud signály poskytnou příležitost a šanci činit globální, ale rychlá rozhodnutí, pak bude úroveň vyšší,“ napsal Zelenskyj na síti X.

„Jsem připraven přijmout všechny signály a jsem připraven setkat se s prezidentem Trumpem. Všechno závisí na dnešních rozhovorech,“ dodal ukrajinský prezident.

České ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) dnes zrušilo projekt modernizace několika desítek tanků T-72, které byly původně plánovány k transferu na Ukrajinu, a to kvůli problémům s přesností palby tanků, informuje Evropská pravda.  Bod věnovaný informacím o tancích vyvolal výhrady místopředsedů výboru Pavla Růžičky (ANO) a Jindřicha Rajchla (SPD/PRO), poslanci projednávání přerušili.

„Já si musím jako stále ministryně obrany, byť jsem v demisi, zvážit právní konsekvence z toho, když bych přestala konat a čekala na audity, respektive nový ministr bude čekat na audity, a nechala bych padnout náš státní podnik,“ řekla Černochová. Jednat plánuje v nejbližší době se státním podnikem i právníky ministerstva obrany.

„Witkoff je nadšen procházkou po Moskvě. Putin pochvalně mručí a chválí vedení města...“ komentuje záběry setkání delegace, kterou Donald Trump vyslal do Kremlu, politolog Michael Romancov. „Žádný scenárista by něco takového nevymyslel. Život to však přinesl,“ tweetuje.

Obrazem: Jednání mezi Vladimirem Putinem, americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátním paláci Kremlu v Moskvě.

Putin činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval na poslední výroky ruského prezidenta šéf ukrajinské diplomacie Sybiha.

„Putin už druhý den po sobě prohlašuje, že neplánuje ukončit válku. Včera prohlásil, že je připraven bojovat celou zimu. Dnes ohrožuje námořní přístavy a svobodu plavby,“ píše na síti X.  „A tyto hrozby směřují v první řadě na Odesu, o které prezident Trump mluvil s velkou vřelostí. Rusko musí ukončit krveprolití, které samo začalo. Pokud se tak nestane a Putin znovu plivne světu do tváře, musí nést následky.

„Rusko musí přestat plýtvat časem světa, který musí být časem míru. Plně podporujeme veškeré spravedlivé úsilí, které může přinést spravedlivý mír. Týmy Ukrajiny a Spojených států spolu s našimi evropskými partnery hodně pracovaly a dosáhly významného pokroku. Nyní je čas donutit zdroj války v Moskvě, aby ji ukončil,“ doplnil.

V Kremlu podle agentur začala schůzka Putina s americkým zmocněncem Witkoffem a Trumpovým zetěm Kushnerem; jednají o ukončení války na Ukrajině.

Putin podle TASS prohlásil, že Rusko v reakci na útoky na tankery v Černém moři rozšíří své údery na ukrajinské přístavy a lodě, jež do nich plují.

Evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, prohlásil podle TASS ruský prezident Putin.

Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl dnes při návštěvě Irska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Na svou první návštěvu Irska zavítal ukrajinský státník ve stejný den, kdy americká delegace jedná v Rusku s prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP uvedl, že očekává zprávy od zástupců Spojených států ihned po skončení jednání.

„Musíme válku zastavit tak, aby se Rusko za rok nevrátilo se třetí invazí,“ uvedl Zelenskyj po setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle ukrajinského prezidenta jsou v současných mírových rozhovorech nejdůležitější otázky území, bezpečnostních záruk a ruských aktiv. Na adresu Irska uvedl, že je to sice neutrální země, ale není lhostejná vůči Ukrajině.

Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff dnes dorazil do Kremlu, kde bude jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mimo jiné o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA projednali s ukrajinskými představiteli. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti. Jednání se podle mluvčího Kremlu zúčastní také zeť šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který je zároveň jeho poradcem, Jared Kushner.

Ruský deník Izvestija zveřejnil záběry, na kterých Witkoff vchází do areálu Kremlu v doprovodu výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RFPI) a jednoho z ruských vyjednávačů Kirilla Dmitrijeva. Agentura Interfax v této souvislosti poznamenala, že Witkoff s Dmitrijevem nepřijeli do Kremlu autem, ale šli pěšky jako běžní návštěvníci.

Turecké úřady informovaly o novém útoku proti nákladní lodi v Černém moři. Loď, plující pod ruskou vlajkou s nákladem slunečnicového oleje do Gruzie, ohlásila, že byla napadena 80 námořních mil (asi 150 kilometrů) od tureckého pobřeží, nepožádala však o pomoc a její posádka čítající 13 námořníků je v pořádku. Uvedla to dnes agentura AFP. Kyjev popřel, že by s útokem měl cokoliv do činění. Server Marine Traffic i turecké úřady označují loď Midvolga 2 za tanker.

Ukrajinské síly minulý měsíc zaútočily na nejméně osm ruských ropných rafinerií a celkově při úderech v hloubi ruského území zasáhly 88 cílů. Uvedl to dnes velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi.

Kyjev zesílil útoky na ruská ropná zařízení včetně rafinerií a terminálů v době jednání o mírových rozhovorech, které podporují Spojené státy a jejichž cílem je ukončit rusko-ukrajinskou válku, připomněla agentura Reuters. Brovdi uvedl, že jeho síly bezpilotních systémů spolu s dalšími jednotkami uskutečnily v listopadu 108 misí a poškodily 88 objektů kritické, energetické a vojenské infrastruktury, včetně elektrických rozvoden v Rusku a na Ruskem okupovaných územích na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

„Spojenci již od samého začátku ukázali neutuchající podporu Ukrajině,“ uvedl Rutte na tiskové konferenci před středečním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Nyní spojenci ze Severoatlantické aliance nakupují na pomoc Kyjevu balíčky vojenského vybavení z USA. „Jde o součást našich snah zajistit, aby Ukrajina měla vše, co potřebuje, a mohla rovněž odradit další útoky,“ dodal šéf aliance.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes uvedl, že vláda přechodně umožní platby a transakce ropné firmě NIS, která je z většiny v ruském vlastnictví a na kterou Spojené státy uvalily sankce. Srbsko se tak vystavuje hrozbě sekundárních amerických sankcí, informovala agentura Reuters.

Dočasné opatření má pomoci společnosti NIS vyplácet zaměstnance a provádět další transakce poté, co vůči ní americké ministerstvo financí v říjnu začalo uplatňovat sankce. Ty byly součástí širších sankcí na ruský energetický sektor kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Rusko během svých nočních útoků na Ukrajinu v listopadu vypustilo celkem 5660 střel a dronů, což je nárůst o dvě procenta oproti říjnu. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která využívá dat poskytovaných ukrajinským letectvem.

Podle letectva Rusko vyslalo na Ukrajinu 5445 dálkově řízených dronů, což představuje nárůst o tři procenta oproti říjnu. Počet střel naopak klesl o 20 procent - v listopadu jich bylo 215. V říjnu vyslaly ruské síly na Ukrajinu 270 střel, což byl tehdy nárůst o 46 procent oproti září a rekord od doby, kdy ukrajinské letectvo začalo začátkem roku 2023 zveřejňovat své denní statistiky.

Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.

Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.

Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.

Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.

Návrh listopadové mírové dohody o ukončení ruské války na Ukrajině z Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě dále vylepšen. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Irska.

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina přistupuje k diplomacii „nanejvýš vážně“ a je třeba k tomu donutit i ruskou stranu. Chce, aby byli do procesu zapojeni další partneři napadené země. „Naši diplomaté aktivně spolupracují se všemi partnery, aby zajistili smysluplné zapojení evropských zemí a dalších účastníků koalice ochotných do utváření rozhodnutí,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinská delegace v čele s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem jej prý podrobně informovala o nedělních floridských jednáních.

Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.

Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.

Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až USA převezmou veškerou iniciativu, uvedl komisař Kubilius.

Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.

„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.

Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Moskva dnes oznámila dobytí dalších dvou vsí na jihovýhodě Ukrajiny, ale toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle Kremlu informoval Putina o „osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech“. Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, za „osvobozování“ vydávají vojenské obsazování území sousedního napadeného státu.

Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.

Klyčkov neupřesnil, na jakém objektu vypukl požár, ale cílem útoku se mohl stát sklad pohonných hmot ve městě Livny, informoval server BBC News či zpravodajský kanál Astra s odvoláním na záběry natočené místními obyvateli. Hořet může místní rafinérie, napsal server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl v rozhovoru s ČTK končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.

Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.

Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.

„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.

Obrazem: Další fotografie ze setkání Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné, a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.

„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.

Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.

Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.

Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.

„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.

„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.

„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.

„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.

Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.

Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.

„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.

Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.

„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.

Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.

Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.

„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.

Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.

Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.

Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.

Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.

Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.

Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.

Šéf ruského Dagestánu Melikov ráno potvrdil, že kavkazský region se stal terčem dronového útoku a že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly. Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi 3,5 kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Dagestánské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že povrchové zranění hrudníku utrpěla 12letá dívka a její život není v ohrožení.

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.

Prosincové zasedání Evropské rady rozhodne, jak financovat pomoc pro Ukrajinu, slibuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.

„Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet,“ uvedla Kallasová. „Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.

Ruský prezident Vladimir Putin se s vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem setká v úterý odpoledne, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ujistil, že Rusko má zájem na úspěchu jednání o Ukrajině, a proto prý nehodlá v médiích dopředu sdělovat podrobnosti.

„Skutečně, setkání s Witkoffem se plánuje na zítřek,“ řekl dnes Peskov a upřesnil, že rozhovory se uskuteční v druhé polovině dne. Mluvčí dodal, že Putin dnes absolvuje několik porad v rámci přípravy na toto jednání.

Peskov nechal bez odpovědi otázky, zda americký plán na ukončení války Ruska proti Ukrajině v nynější verzi ještě obsahuje ukrajinský závazek nevstoupit do NATO. Ruska strana je podle Kremlu informována z Washingtonu o aktuálně dohodnutých bodech plánu, ale detaily nehodlá Rusko zveřejňovat.

V noci na dnešek na Ukrajinu útočilo 89 ruských bezpilotních letounů, oznámilo letectvo napadené země. Třiašedesát dronů protivzdušná obrana zneškodnila, 26 jich zasáhlo devět míst.

Ministři obrany zemí Evropské unie budou dnes diskutovat o další vojenské podpoře pro Ukrajinu i o obranné připravenosti evropského bloku. Jednání bude předsedat šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a situaci na Ukrajině budou ministři řešit i společně s ukrajinským ministrem zahraničí Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou. Česko bude na zasedání zastupovat vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.

V první části jednání věnované Ukrajině se očekávají debaty zejména o probíhajících diplomatických jednáních o ukončení války a možnostech financování vojenské podpory Ukrajiny. Důležitým tématem je i spolupráce s Kyjevem v oblasti obranného průmyslu a boj proti ruské stínové flotile, což jsou staré tankery a další plavidla, které Moskva používá k obcházení mezinárodních sankcí, zejména těch uvalených na ruskou ropu.

Ruské drony dnes ráno zaútočily na jihoukrajinské město Mykolajiv, informovaly úřady ve správním centru stejnojmenné oblasti. Server Ukrajinska pravda píše, že okolo 07:00 místního času (06:00 SEČ) ukrajinské letectvo varovalo před ruskými drony mířícími na Mykolajiv, později média informovala, že se ve městě ozval výbuch. „V důsledku ranního útoku šáhedů na město vznikl požár na střeše vícepatrové obytné budovy,“ ohlásil šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Bližší následky útoku zatím nejsou známy.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americký vyjednávač Steve Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.

„Dosáhli jsme významného pokroku,“ napsal Umerov na sociálních sítích ohledně „prosazování důstojného míru a sbližování pozic s americkou stranou“. Ujistil, že se nemění hlavní ukrajinské cíle – bezpečnost, suverenita a spolehlivý mír – a že je sdílí i americká strana.

Witkoff má do Moskvy odletět v pondělí, aby pokračoval v jednáních s Ruskem o americkém plánu. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se má setkat v úterý, řekl agentuře AFP nejmenovaný vysoce postavený americký představitel.