Rusové rozbombardovali obytný dům, útok má 34 obětí včetně dítěte. Rusko chystá anexi Charkovské oblasti
Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj k dnešnímu ránu odklidili asi 70 procent trosek.
Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.
„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.
Rusko chce dobýt Charkovskou oblast
Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.
Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.
Ve válce proti Ukrajině přišel o život další z ruských generálů, tentokrát generálmajor Andrej Golovackij, který byl v roce 2019 odsouzen na 8,5 roku vězení za korupci. Uvedl to dnes server Mediazona s odvoláním na nekrolog, podle kterého generál zahynul ještě loni 30. června. Generálovo úmrtí podle serveru potvrzuje také úřední databáze o dědických řízeních. O tom, že byl rodák z Ukrajiny poslán do války proti silám Kyjeva, se veřejně neinformovalo.
Generál Golovackij byl v únoru 2019 odsouzen spolu s dvěma penzionovanými vojáky, generálporučíkem Leonidem Krivonosem a kapitánem Vadimem Zujevem, za to, že od podřízených brali úplatky za prodloužení kontraktu s ozbrojenými silami, anebo za převelení na jiné místo služby. Krivonos a Zujev byli odsouzeni na 9,5, respektive 7,5 roku do trestaneckého tábora s přísným režimem.
Krátce před odsouzením žádal Glovackij o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, který jej po provalení skandálu v roce 2015 propustil z armády, a tvrdil, že případ proti němu je vykonstruovaný. Ale v roce 2022 se v otevřeném dopise přiznal k přijetí úplatku ve výši 130 tisíc rublů (asi 32 tisíc Kč podle současného kurzu) a omluvil se za „hanebný zločin“, připomněla Mediazona.
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ruská vojska se na Ukrajině zpomalila už během předchozích dvou zim. Přesto letošní postup je rozsáhlý jako ty z ledna 2023 a 2024 dohromady, kdy Rusové obsadili 285, respektive 146 kilometrů čtverečních ukrajinské země, píše AFP.
Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se Moskvou vyslaná vojska snaží dobýt město Pokrovsk, píše AFP. Nyní se invazní armáda nachází asi jen dva kilometry od tohoto významného logistického centra a blíží se k němu z východu i jihu.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.
Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.
