Rusové rozbombardovali obytný dům, útok má 34 obětí včetně dítěte. Rusko chystá anexi Charkovské oblasti

Aktualizováno -
12. července 2022
09:29
Autor: ČTK - 
10. července 2022
08:19

Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj k dnešnímu ránu odklidili asi 70 procent trosek.

Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.

„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.

Rusko chce dobýt Charkovskou oblast

Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.

Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.

Válka Rusko vs. Ukrajina
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Zobrazit nové zprávy
Datum:
20. 6. 2025 19. 6. 2025 18. 6. 2025 17. 6. 2025 16. 6. 2025 15. 6. 2025 14. 6. 2025 13. 6. 2025 12. 6. 2025 11. 6. 2025 10. 6. 2025 9. 6. 2025 8. 6. 2025 7. 6. 2025 6. 6. 2025 5. 6. 2025 4. 6. 2025 3. 6. 2025 2. 6. 2025 1. 6. 2025 31. 5. 2025 30. 5. 2025 29. 5. 2025 28. 5. 2025 27. 5. 2025 26. 5. 2025 25. 5. 2025 24. 5. 2025 23. 5. 2025 22. 5. 2025 21. 5. 2025 20. 5. 2025 19. 5. 2025 18. 5. 2025 17. 5. 2025 16. 5. 2025 15. 5. 2025 14. 5. 2025 13. 5. 2025 12. 5. 2025 11. 5. 2025 10. 5. 2025 9. 5. 2025 8. 5. 2025 7. 5. 2025 6. 5. 2025 5. 5. 2025 4. 5. 2025 3. 5. 2025 2. 5. 2025 1. 5. 2025 30. 4. 2025 29. 4. 2025 28. 4. 2025 27. 4. 2025 26. 4. 2025 25. 4. 2025 24. 4. 2025 23. 4. 2025 22. 4. 2025 21. 4. 2025 20. 4. 2025 19. 4. 2025 18. 4. 2025 17. 4. 2025 16. 4. 2025 15. 4. 2025 14. 4. 2025 13. 4. 2025 12. 4. 2025 11. 4. 2025 10. 4. 2025 9. 4. 2025 8. 4. 2025 7. 4. 2025 6. 4. 2025 5. 4. 2025 4. 4. 2025 3. 4. 2025 2. 4. 2025 1. 4. 2025 31. 3. 2025 30. 3. 2025 29. 3. 2025 28. 3. 2025 27. 3. 2025 26. 3. 2025 25. 3. 2025 24. 3. 2025 23. 3. 2025 22. 3. 2025 21. 3. 2025 20. 3. 2025 19. 3. 2025 18. 3. 2025 17. 3. 2025 16. 3. 2025 15. 3. 2025 14. 3. 2025 13. 3. 2025 12. 3. 2025 11. 3. 2025 10. 3. 2025 9. 3. 2025 8. 3. 2025 7. 3. 2025 6. 3. 2025 5. 3. 2025 4. 3. 2025 3. 3. 2025 2. 3. 2025 1. 3. 2025 28. 2. 2025 27. 2. 2025 26. 2. 2025 25. 2. 2025 24. 2. 2025 23. 2. 2025 22. 2. 2025 21. 2. 2025 20. 2. 2025 19. 2. 2025 18. 2. 2025 17. 2. 2025 16. 2. 2025 15. 2. 2025 14. 2. 2025 13. 2. 2025 12. 2. 2025 11. 2. 2025 10. 2. 2025 9. 2. 2025 8. 2. 2025 7. 2. 2025 6. 2. 2025 5. 2. 2025 4. 2. 2025 3. 2. 2025 2. 2. 2025 1. 2. 2025 31. 1. 2025 30. 1. 2025 29. 1. 2025 28. 1. 2025 27. 1. 2025 26. 1. 2025 25. 1. 2025 24. 1. 2025 23. 1. 2025 22. 1. 2025 21. 1. 2025 20. 1. 2025 19. 1. 2025 18. 1. 2025 17. 1. 2025 16. 1. 2025 15. 1. 2025 14. 1. 2025 13. 1. 2025 12. 1. 2025 11. 1. 2025 10. 1. 2025 9. 1. 2025 8. 1. 2025 7. 1. 2025 6. 1. 2025 5. 1. 2025 4. 1. 2025 3. 1. 2025 2. 1. 2025 1. 1. 2025 31. 12. 2024 30. 12. 2024 29. 12. 2024 28. 12. 2024 27. 12. 2024 26. 12. 2024 25. 12. 2024 24. 12. 2024 23. 12. 2024 22. 12. 2024 21. 12. 2024 20. 12. 2024 19. 12. 2024 18. 12. 2024 17. 12. 2024 16. 12. 2024 15. 12. 2024 14. 12. 2024 13. 12. 2024 12. 12. 2024 11. 12. 2024 10. 12. 2024 9. 12. 2024 8. 12. 2024 7. 12. 2024 6. 12. 2024 5. 12. 2024 4. 12. 2024 3. 12. 2024 2. 12. 2024 1. 12. 2024 30. 11. 2024 29. 11. 2024 28. 11. 2024 27. 11. 2024 26. 11. 2024 25. 11. 2024 24. 11. 2024 23. 11. 2024 22. 11. 2024 21. 11. 2024 20. 11. 2024 19. 11. 2024 18. 11. 2024 17. 11. 2024 16. 11. 2024 15. 11. 2024 14. 11. 2024 13. 11. 2024 12. 11. 2024 11. 11. 2024 10. 11. 2024 9. 11. 2024 8. 11. 2024 7. 11. 2024 6. 11. 2024 5. 11. 2024 4. 11. 2024 3. 11. 2024 2. 11. 2024 1. 11. 2024 31. 10. 2024 30. 10. 2024 29. 10. 2024 28. 10. 2024 27. 10. 2024 26. 10. 2024 25. 10. 2024 24. 10. 2024 23. 10. 2024 22. 10. 2024 21. 10. 2024 20. 10. 2024 19. 10. 2024 18. 10. 2024 17. 10. 2024 16. 10. 2024 15. 10. 2024 14. 10. 2024 13. 10. 2024 12. 10. 2024 11. 10. 2024 10. 10. 2024 9. 10. 2024 8. 10. 2024 7. 10. 2024 6. 10. 2024 5. 10. 2024 4. 10. 2024 3. 10. 2024 2. 10. 2024 1. 10. 2024 30. 9. 2024 29. 9. 2024 28. 9. 2024 27. 9. 2024 26. 9. 2024 25. 9. 2024 24. 9. 2024 23. 9. 2024 22. 9. 2024 21. 9. 2024 20. 9. 2024 19. 9. 2024 18. 9. 2024 17. 9. 2024 16. 9. 2024 15. 9. 2024 14. 9. 2024 13. 9. 2024 12. 9. 2024 11. 9. 2024 10. 9. 2024 9. 9. 2024 8. 9. 2024 7. 9. 2024 6. 9. 2024 5. 9. 2024 4. 9. 2024 3. 9. 2024 2. 9. 2024 1. 9. 2024 31. 8. 2024 30. 8. 2024 29. 8. 2024 28. 8. 2024 27. 8. 2024 26. 8. 2024 25. 8. 2024 24. 8. 2024 23. 8. 2024 22. 8. 2024 21. 8. 2024 20. 8. 2024 19. 8. 2024 18. 8. 2024 17. 8. 2024 16. 8. 2024 15. 8. 2024 14. 8. 2024 13. 8. 2024 12. 8. 2024 11. 8. 2024 10. 8. 2024 9. 8. 2024 8. 8. 2024 7. 8. 2024 6. 8. 2024 5. 8. 2024 4. 8. 2024 3. 8. 2024 2. 8. 2024 1. 8. 2024 31. 7. 2024 30. 7. 2024 29. 7. 2024 28. 7. 2024 27. 7. 2024 26. 7. 2024 25. 7. 2024 24. 7. 2024 23. 7. 2024 22. 7. 2024 21. 7. 2024 20. 7. 2024 19. 7. 2024 18. 7. 2024 17. 7. 2024 16. 7. 2024 15. 7. 2024 14. 7. 2024 13. 7. 2024 12. 7. 2024 11. 7. 2024 10. 7. 2024 9. 7. 2024 8. 7. 2024 7. 7. 2024 6. 7. 2024 5. 7. 2024 4. 7. 2024 3. 7. 2024 2. 7. 2024 1. 7. 2024 30. 6. 2024 29. 6. 2024 28. 6. 2024 27. 6. 2024 26. 6. 2024 25. 6. 2024 24. 6. 2024 23. 6. 2024 22. 6. 2024 21. 6. 2024 20. 6. 2024 19. 6. 2024 18. 6. 2024 17. 6. 2024 16. 6. 2024 15. 6. 2024 14. 6. 2024 13. 6. 2024 12. 6. 2024 11. 6. 2024 10. 6. 2024 9. 6. 2024 8. 6. 2024 7. 6. 2024 6. 6. 2024 5. 6. 2024 4. 6. 2024 3. 6. 2024 2. 6. 2024 1. 6. 2024 31. 5. 2024 30. 5. 2024 29. 5. 2024 28. 5. 2024 27. 5. 2024 26. 5. 2024 25. 5. 2024 24. 5. 2024 23. 5. 2024 22. 5. 2024 21. 5. 2024 20. 5. 2024 19. 5. 2024 18. 5. 2024 17. 5. 2024 16. 5. 2024 15. 5. 2024 14. 5. 2024 13. 5. 2024 12. 5. 2024 11. 5. 2024 10. 5. 2024 9. 5. 2024 8. 5. 2024 7. 5. 2024 6. 5. 2024 5. 5. 2024 4. 5. 2024 3. 5. 2024 2. 5. 2024 1. 5. 2024 30. 4. 2024 29. 4. 2024 28. 4. 2024 27. 4. 2024 26. 4. 2024 25. 4. 2024 24. 4. 2024 23. 4. 2024 22. 4. 2024 21. 4. 2024 20. 4. 2024 19. 4. 2024 18. 4. 2024 17. 4. 2024 16. 4. 2024 15. 4. 2024 14. 4. 2024 13. 4. 2024 12. 4. 2024 11. 4. 2024 10. 4. 2024 9. 4. 2024 8. 4. 2024 7. 4. 2024 6. 4. 2024 5. 4. 2024 4. 4. 2024 3. 4. 2024 2. 4. 2024 1. 4. 2024 31. 3. 2024 30. 3. 2024 29. 3. 2024 28. 3. 2024 27. 3. 2024 26. 3. 2024 25. 3. 2024 24. 3. 2024 23. 3. 2024 22. 3. 2024 21. 3. 2024 20. 3. 2024 22. 2. 2024 3. 1. 2024
Zobrazit další dny
12:47
2. 12. 2024

Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády, prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje. „Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.

Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné používáním min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.

O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50.000 signatářů. K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.

12:01
2. 12. 2024

„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“ 

Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.

Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.

Německý kancléř Olaf Scholz v Kyjevě (2. 12. 2024). Německý kancléř Olaf Scholz v Kyjevě (2. 12. 2024). Německý kancléř Olaf Scholz v Kyjevě (2. 12. 2024).
11:08
2. 12. 2024

Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.

„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.

Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.

Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.

Video se připravuje ...
Další videa