Rusové rozbombardovali obytný dům, útok má 34 obětí včetně dítěte. Rusko chystá anexi Charkovské oblasti
Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj k dnešnímu ránu odklidili asi 70 procent trosek.
Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.
„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.
Rusko chce dobýt Charkovskou oblast
Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.
Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.
Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.
Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo „několik desítek“ taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.
