Rusové rozbombardovali obytný dům, útok má 34 obětí včetně dítěte. Rusko chystá anexi Charkovské oblasti
Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj k dnešnímu ránu odklidili asi 70 procent trosek.
Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.
„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.
Rusko chce dobýt Charkovskou oblast
Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.
Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.
„Kybernetičtí specialisté SBU zabránili pokusům Ruska získat nové technologie v oblasti jaderné energetiky. Výsledkem komplexní speciální operace v Charkově bylo zadržení šesti bývalých úředníků ukrajinských konstrukčních ústavů, kteří pracovali pro sankcionovaný ruský Rosatom,“ informuje ukrajinská kontrarozvědka SBU.
„Na žádost ruské korporace vypracovali výzkumnou a projektovou dokumentaci pro modernizaci ruských jaderných elektráren. Představitelé Rosatomu také plánovali zapojit své spolupracovníky do high-tech prací na dočasně okupované části území na jihu Ukrajiny. Tam měli obvinění pomoci okupantům plně začlenit Záporožskou jadernou elektrárnu do ruského energetického systému,“ říká služba v tiskovém oznámení s tím, že odměnu dostávali v kryptoměnách. „SBU však nepřátelské komplice předem odhalila, jejich trestnou činnost postupně zdokumentovala a zadržela je ve fázi přípravy projektové dokumentace pro agresora. Ukrajinská speciální služba tak zmařila pokusy Rosatomu získat přístup ke strategicky důležitým ukrajinským technologiím.“
Do příprav mistrovství světa v hokeji (v Praze a Ostravě od 10. do 26. května) se zapojila i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Vnímáme, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, s děním v pásmu Gazy a v souvislosti s migračními vlnami je bezpečnostní situace podstatně více problematická,“ komentoval to policejní prezident Martin Vondrášek.
Policie informace získává i prostřednictvím příslušné platformy Interpolu, která sdružuje 190 států světa, tedy nikoliv jen země, které se mistrovství zúčastní. „Nebyla indikována žádná rizika, která by znamenala konkrétní hrozbu pro tento šampionát,“ sdělil Vondrášek k prvotnímu vyhodnocení. Zmínil, že policie rizikové faktory analyzuje už téměř dva roky. Vyhodnocovat je bude ještě těsně před mistrovstvím a také v době jeho konání.
Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.
Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.
Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.
Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.
