Rusové rozbombardovali obytný dům, útok má 34 obětí včetně dítěte. Rusko chystá anexi Charkovské oblasti
Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom dnes informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj k dnešnímu ránu odklidili asi 70 procent trosek.
Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.
„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.
Rusko chce dobýt Charkovskou oblast
Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.
Intenzivní útoky v regionu dnes potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.
Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.
Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.
Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.
Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.
Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.
O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“
Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.
Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.
V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.
Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité v jeho snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.
