Putina musíme svrhnout, vyzývá Ruska. Po manželově popravě odešla na Ukrajinu
V rámci ukrajinské armády funguje rovněž regiment Rusů, kteří se rozhodli bojovat proti vlastním krajanům a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Tzv. Legie svobody Ruska bojující pod bělomodrou vlajkou je většinou složená z ruského a běloruského disentu. S válkou však mnohdy nesouhlasí ani ruští vojáci, jeden ze seržantů byl popraven za neuposlechnutí rozkazu poslat svoje muže na Ukrajinu. Popravili ho obávaní čečenští vojáci Ramzama Kadyrova, spojence ruského prezidenta. Jeho vdova ostře vystoupila proti válce a Putinově režimu, neopomněla ani příslib pomsty, uvedl list Daily Mail.
„Válku musíme zastavit, přinést Rusku pravou svobodu a svrhnout Putinův režim,“ prohlásila vdova, která si přála zůstat v anonymitě. Po manželově smrti se stala členkou Legií svobody Ruska. „Přestaňte tolerovat toho tyrana,“ obrátila se také na další Rusy. „Připojte se k naší legii,“ apelovala. Popsala také příběh svého manžela, ruského seržanta, který odmítl rozkaz poslat svoji jednotku na Ukrajinu, nechtěl je poslat na smrt. Trestem byla poprava, jejím vykonavatelem pak jeden z tzv. Kadyrovců.
První žena v legii
Žena se v reakci na manželovu smrt přidala k Legii, na Ukrajinu dorazila v květnu. První legie byla utvořena v březnu. Oficiálně není znám počet Rusů, kteří bojují po boku Ukrajinců. Údaje ukrajinského ministerstva obrany z dubna uvádějí, že legie mají více než 100 rekrutů. Jeden ze členů prezidentské kanceláře doplnil, že někteří zajatí Rusové byli tak znechucení zvěrstvy v Buči nebo Irpini, že se rozhodli bojovat proti Rusku.
Ruska je známá pouze pod vojenskou přezdívkou „Prvá“, který odkazuje na to, že byla první ženou v legii. Součástí Legie svobody Ruska i známý ruský podnikatel Igor Volobujev, někdejší viceprezident Gazprombank. „Lidi z Ruska, jestli nenávidíte Putinův režim a chcete, aby Rusko bylo svobodná, demokratická země, připojte se k nám,“ to jsou slova právě zběha Volobujeva a podle dostupných informací se počty ruských legionářů rozrůstají.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
