Stovky sovětských památníků půjdou k zemi. Lotyšsko čeká hněv Kremlu i menšin
Lotyšsko se chystá zbourat téměř 300 sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal dnes deník The Times.
Od invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nechalo mnoho států střední a východní Evropy odstranit řadu pomníků připomínajících porážku nacismu Rudou armádou. Žádná země se však podle listu nepustila do likvidace těchto přetrvávajících stop sovětské okupace tak systematicky jako Lotyšsko, které během následujících čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Historici tento týden dokončili sestavování seznamu.
Zdaleka největším a nejkontroverznějším z nich je památník v Rize, jehož část dosahuje výše 79 metrů. Pomník je tak mohutný, že jeho betonové základy sahají údajně desítky metrů do země, což znamená, že rozebrání bude nesmírně obtížné.
Ačkoli byl pomník odhalen v polovině 80. let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ z SSSR, dnes ztělesňuje rozkol v lotyšské společnosti. V létě 1997 se jej stoupenci krajní pravice pokusili vyhodit do povětří, při explozi přišli dva lidé o život.
Pro více než třetinu obyvatel Lotyšska je ruština mateřským jazykem. Tito lidé v mnoha případech žijí v jakémsi paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a proruskými politickými stranami napojenými na Putinovu vládnoucí stranu Jednotné Rusko, píše The Times.
Přestože průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina rusky mluvících obyvatel Lotyšska je buď proti válce na Ukrajině, nebo si ve válce odmítá vybrat stranu, značný počet lidí podporuje Putina.
Památník v Rize má význam pro rusky mluvící občany, kteří se zde 9. května scházejí v počtu až 250 000 lidí, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. Pro mnoho lotyšsky mluvících lidí, a zejména pro generace, které žily pod komunistickým útlakem, je však připomínkou sovětské nadvlády a symbolem jejich současné nejednoty. Některá lotyšská média o něm píší jako o pomníku okupace.
Lotyšský parlament v květnu přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci sovětských monumentů.
„Nepochybně se najdou lidé, které to hluboce zasáhne, a dost možná dojde k protestům,“ řekl Daunis Auers z Lotyšské univerzity. „Ale z dlouhodobého hlediska se tím lotyšská společnost zbaví tohoto velmi viditelného rozdělení,“ dodal.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
