Stovky sovětských památníků půjdou k zemi. Lotyšsko čeká hněv Kremlu i menšin
Lotyšsko se chystá zbourat téměř 300 sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal dnes deník The Times.
Od invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nechalo mnoho států střední a východní Evropy odstranit řadu pomníků připomínajících porážku nacismu Rudou armádou. Žádná země se však podle listu nepustila do likvidace těchto přetrvávajících stop sovětské okupace tak systematicky jako Lotyšsko, které během následujících čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Historici tento týden dokončili sestavování seznamu.
Zdaleka největším a nejkontroverznějším z nich je památník v Rize, jehož část dosahuje výše 79 metrů. Pomník je tak mohutný, že jeho betonové základy sahají údajně desítky metrů do země, což znamená, že rozebrání bude nesmírně obtížné.
Ačkoli byl pomník odhalen v polovině 80. let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ z SSSR, dnes ztělesňuje rozkol v lotyšské společnosti. V létě 1997 se jej stoupenci krajní pravice pokusili vyhodit do povětří, při explozi přišli dva lidé o život.
Pro více než třetinu obyvatel Lotyšska je ruština mateřským jazykem. Tito lidé v mnoha případech žijí v jakémsi paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a proruskými politickými stranami napojenými na Putinovu vládnoucí stranu Jednotné Rusko, píše The Times.
Přestože průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina rusky mluvících obyvatel Lotyšska je buď proti válce na Ukrajině, nebo si ve válce odmítá vybrat stranu, značný počet lidí podporuje Putina.
Památník v Rize má význam pro rusky mluvící občany, kteří se zde 9. května scházejí v počtu až 250 000 lidí, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. Pro mnoho lotyšsky mluvících lidí, a zejména pro generace, které žily pod komunistickým útlakem, je však připomínkou sovětské nadvlády a symbolem jejich současné nejednoty. Některá lotyšská média o něm píší jako o pomníku okupace.
Lotyšský parlament v květnu přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci sovětských monumentů.
„Nepochybně se najdou lidé, které to hluboce zasáhne, a dost možná dojde k protestům,“ řekl Daunis Auers z Lotyšské univerzity. „Ale z dlouhodobého hlediska se tím lotyšská společnost zbaví tohoto velmi viditelného rozdělení,“ dodal.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.
Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
lovenští politici po úterním jednáním s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.
