Rusko je v platební neschopnosti! Ekonom: Po 104 letech zbankrotovali. Kreml to odmítá

Podle ukrajinského letectva Rusko k útokům proti Ukrajině v noci na dnešek použilo 118 dronů a jednu leteckou střelu Ch-31. Protivzdušná obrana 103 bezpilotní letouny nepřítele zneškodnila, dalších 15 dronů a jedna raketa zasáhlo celkem deset míst.

V Oděské oblasti na zasaženém plynárenském objektu vypukl požár, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper podle ruskojazyčného servisu BBC. V nemocnici skončila 34letá žena. Poškozen byl také další, blíže nespecifikovaný objekt energetické infrastruktury a správní budova.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR.

Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.

Asi hodinu po půlnoci místního času (půlnoc SELČ) reportéři veřejnoprávní stanice Suspilne z Čuhujivu a jeho okolí hlásili sérii výbuchů. „Ruské drony zaútočily na jednu ze škol v Čuhujivu, budova utrpěla značné škody. Poškozený je také nedaleký obytný dům,“ uvedla starostka Halyna Minajevová. Jedna žena podle ní měla akutní stresovou reakci.

Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí, tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl. 

Nejméně dva lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění při ruském bombardování východoukrajinského města Kosťantynivka, kde ruská letecká puma o váze 250 kilogramů zasáhla pravoslavný kostel. Oznámil to dnes náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov.

V kostele se v době náletu nacházeli místní civilisté. Zraněné policie dopravila do nemocnice. Výbuch poškodil fasádu kostela a také devět rodinných domů v okolí, dodal Horbunov.

Vyzval spoluobčany, aby neriskovali život a rychle se evakuovali z města u frontové linie do bezpečnějších oblastí. „Zachraňte to nejcennější - život! Evakuujte se hned,“ zdůraznil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si postěžoval novinářům, že jej zklamala ruská nabídka: místo dlouholetého kontraktu na plyn Rusko navrhlo srbské straně jen smlouvu do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na Vučičova vyjádření podle serveru Informer.

„Nabídli nám smlouvu na plyn do Nového roku. Je to pro nás velkým zklamáním, chtěli jsme smlouvu alespoň do května,“ řekl prezident. Tvrdil, že Američané mu řekli, že by sankce proti NIS zrušili, pokud by jim ústně slíbil, že NIS znárodní. To však prý odmítl.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Záporoží.

Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.

Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.

Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.

„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.

Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.

„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk.

O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem. Drony na vozidla podle něho útočily opakovaně, nejdříve na samotné techniky, pak v době, kdy jim na pomoc přijeli záchranáři.

Ruské drony v noci na dnešek útočily také na Oděsu, odkud se ozývaly výbuchy. Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že na město útočilo 15 až 18 bezpilotních letounů. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper vyzval obyvatele, aby šli do krytů. Dnes ráno pak na telegramu napsal, že nepřítel útočil na energetickou a civilní infrastrukturu v regionu. Jeden člověk utrpěl zranění. Ujistil, že jakmile to bezpečnostní situace umožnila, vyrazili záchranáři a opravárenské čety do práce, aby mohly být obnoveny dodávky elektrické energie.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.

Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.

První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují „otevřený komunikační kanál“ věnovaný tématu dětí trpících válkou.

Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.

„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.

„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.

O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.

Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.

Ve městě Záporoží byli záchranáři při odstraňování následků ruského útoku opakovaně ostřelováni, informovala Státní záchranná služba. 

„Jeden zaměstnanec Státní záchranné služby byl zraněn: utrpěl uzavřené poranění hlavy, zranění způsobené výbuchem miny a pohmožděniny páteře a kolena,“ uvádí se v prohlášení. „Dále byla poškozena hasičská a záchranná technika.“

Mezitím v Sumské oblasti byli v důsledku útoků dronů v pohraničních obcích zraněni dva muži, uvedl Oleg Grigorov, šéf regionální vojenské správy.

Tádžikistán nedodržel zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. „Ruský prezident je v Tádžikistánu navzdory zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem. Tádžikistán jako smluvní stát Římského statutu Mezinárodního trestního soudu nesplnil své povinnosti vyplývající ze statutu, pokud jde o výkon zatykače,“ uvedla mluvčí zahraniční služby EU Anitta Hipperová.

„EU vyjadřuje svou silnou podporu úsilí o zajištění odpovědnosti za všechny zločiny podle mezinárodního práva, porušování lidských práv a zneužívání spáchané během ruské agresivní války a o zajištění práva obětí na spravedlnost, odškodnění a záruky neopakování. V tomto ohledu EU nadále podporuje vyšetřování prováděná žalobcem Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině a vyzývá všechny státy ke spolupráci,“ uvádí se v prohlášení.

Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Jsou obviněni z deportace ukrajinských dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s ředitelkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. 

„Diskutovali jsme o tom, jak zajistit spravedlivé využití zmrazených ruských aktiv k ochraně před ruskou válkou a k pomoci s obnovou života na Ukrajině. Existují řešení, jak toho dosáhnout. Jsem vděčný za podporu. V Evropě musí být dostatečná politická vůle, protože většina těchto aktiv je soustředěna právě tam. Většina našich partnerů nás v tomto úsilí podporuje a my počítáme s činy,“ píše na síti X. „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s dalšími evropskými lídry,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat vysvětlil, v čem se nejnovější masivní ruský raketový a bezpilotní útok liší od předchozích. „To, co dělá tento úder unikátním, je použití velkého počtu balistických raket. Kromě dvou aerobalistických raket Kinžal bylo použito 14 balistických raket Iskander-M nebo KN-23,“ řekl v ukrajinské televizi (citováno RBC-Ukrajina).

V Kyjevě a dalších regionech pokračují výpadky proudu. Obnovovací práce po rozsáhlém nočním útoku na energetická zařízení pokračují. V Kyjevě, Sumách, Charkově, Poltavě, Dněpropetrovsku, Doněcku, Záporoží a částech Čerkaské oblasti platí nouzová odstávka, informuje společnost Ukrenergo.

Tři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov a Sumy – částečně zmírnily omezení pro spotřebitele. V Černihivské oblasti platí hodinové odstávky. V Kyjevě již bylo podle příspěvku Babel obnoveno napájení 270 000 odběratelů. V Charkově, Poltavě a Sumách byly zrušeny mimořádné nouzové odstávky, ale běžné harmonogramy zůstávají v platnosti.

Podle úřadů zůstává v Kyjevě 2 939 infrastrukturních objektů bez dodávek elektřiny a 4 474 domů je bez dodávek vody.

Do Nejvyšší rady Ukrajiny, kde byla po nočním útoku přerušena dodávka vody, byla voda opět dodána. „Speciální vozidlo dovezlo do parlamentu technickou vodu pro domácí potřeby,“ oznámila na Facebooku Iryna Geraščenka, šéfka frakce Evropské solidarity. Premiérka Julija Svyrydenková dříve oznámila, že dodávky vody v Kyjevě by měly být obnoveny do konce dne.

„V Kyjevské a Kirovohradské oblasti se očekává, že dodávka vody bude do konce dne plně obnovena. Dodávka elektřiny do kritické infrastruktury v hlavním městě již byla obnovena a probíhá rozsáhlá obnova. V Kyjevské, Poltavské, Charkovské a Sumské oblasti zůstávají v platnosti havarijní a mimořádné odstávky,“ napsala Svyrydenková na síti X.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo masivní úder na ukrajinský energetický sektor. Ruské ozbrojené síly zahájily masivní úder s použitím pozemních i vzdušných raket, včetně hypersonických raket Kinžal, a také útočných dronů, proti objektům energetické infrastruktury „podporujícím provoz podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.

Vojenské ministerstvo označilo útok za reakci na ukrajinské „teroristické útoky“ na „civilní cíle na ruském území“. Prohlášení zakončilo tradiční formulací: „Cíle úderu byly dosaženy. Všechny určené cíle byly zasaženy.“

Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem, píše agentura Reuters.

Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.

Integrace ukrajinských žáků v českých školách se postupně zlepšuje. Zatímco bezprostředně po svém příchodu mluvili ve třídách zejména mezi sebou, po jednom celém školním roce se to změnilo. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.

Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace. Výsledky studie podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, uvedl dnes v tiskové zprávě Tomáš Lintner ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině více než 450 dronů a přes 30 raket a střel a zaměřilo se přitom na energetický sektor. Útok si vyžádal více než dvě desítky raněných a život dítěte, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. 

At many critical infrastructure sites, recovery efforts continue following Russia’s strike on the energy sector. It was a cynical and calculated attack, with more than 450 drones and over thirty missiles targeting everything that sustains normal life, everything the Russians want… pic.twitter.com/VoGrhhrVaW

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2025

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů, přičemž zranily tři lidi a způsobily nejméně jeden požár obydlí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který informoval o dronovém útoku na toto město, později na Telegramu uvedl, že v nemocnici zemřel sedmiletý hoch, kterého zranil ruský noční útok.

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci ze čtvrtek na pátek čelilo ruskému vzdušnému útoku, informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klička. Ppodle něj Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě, dodal server. Na místě jsou podle něj zranění.

Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.

Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.

Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.

Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.

Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.

Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.

Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.

Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.

Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.

Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.

Soud schválil výplatu dalších 2,4 miliardy Kč věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, podíl vyplacených pohledávek se tak zvýší z 95 procent na 99 procent. ČTK to dnes potvrdila insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová. Loni v červnu získali věřitelé Sberbank prostřednictvím Komerční banky 54,5 miliardy korun.

Nyní běží patnáctidenní lhůta pro případná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu peněz ihned poté, co rozhodnutí soudu nabude právní moci. Na výplatu peněz následně bude 60 dnů. Věřitelé, kterým byla část pohledávek vyplacena už loni, nebudou muset nic dělat pro získání dalších peněz.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co jí Česká národní banka začátkem května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X, že hovořil s Andrejem Babišem a poodhalil některé podrobnosti jejich hovoru. Plánuje s Babišem schůzku v „blízké době“.

„Dnes jsem hovořil s lídrem vítězné strany v českých parlamentních volbách Andrejem Babišem, poblahopřál mu k vítězství a popřál mu mnoho úspěchů. Pan Babiš ocenil odvahu ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi.  Informoval jsem ho o našich diplomatických snahách o dosažení spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, jakož i o celkové diplomatické situaci,“ napsal.

„Vážíme si našeho strategického partnerství s Českem a jsme vděční za podporu Ukrajiny a Ukrajinců v této těžké době. Pracujeme na tom, aby spolupráce mezi našimi zeměmi byla stále produktivnější,“ zdůraznil.

„Dohodli jsme se, že o další spolupráci budeme jednat při osobním setkání v blízké době,“ uvedl Zelenskyj.

Dnes generální štáb ukrajinské armády hlásí noční zásah ropného zařízení Jefimovka ve Volgogradské oblasti. Z tohoto zařízení jsou hlášeny exploze a požár a ukrajinská armáda zjišťuje rozsah škod. Podle agentury Reuters produkční dispečerská stanice Jefimovka obsluhuje několik hlavních ropovodů přepravujících ropu a ropné produkty v regionu s propustností 50 milionů tun ročně.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si dnes v poledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil mu podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila, uvedl na síti X. Příští rok by mohl navštívit Ukrajinu.

„V minulosti jsme se setkali už třikrát, naposledy v listopadu 2019 v Kyjevě. Jsem rád, že mě kontaktoval a popsal mi aktuální situaci,“ napsal Babiš. „Vyjádřil jsem mu naši podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila. Také jsme se domluvili, že pokud všechno vyjde, příští rok Ukrajinu navštívím a vše probereme i osobně,“ dodal.

Až doživotí hrozí úředníkovi z archívu varšavské radnice, kterého polské úřady obvinily ze špionáže pro Rusko. Archivář pět let předával ruské civilní rozvědce materiály, které mohly uškodit Polsku, napsal dnes list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Archiváře Tomasze L. - polské zákony nedovolují uvést plné jméno obviněného - zadržela polská kontrarozvědka ABW v březnu 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Tomasz L. byl od té doby ve vazbě. Po tříletém vyšetřování dnes prokuratura oznámila odeslání obžaloby k soudu ve Varšavě.

Obviněný se nepřiznal, jeho motivy úřady nesdělily.

Rusové zaútočili na Oděsu. Podívejte se na aktuální fotografie.

Ruská vojska se snaží „za jakoukoliv cenu“ o rychlé dobytí Pokrovska na východě Ukrajiny, ale ukrajinský protiútok u města Dobropillja překazil ruskou ofenzívu s cílem do listopadu okupovat celý Donbas. Připravil také Rusko o více než 12.000 vojáků, tvrdí Zelenskyj podle agentury Unian.

Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský nálet na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Region podle něj čelil desítkám dronů a také bombardování leteckými pumami. Útok ruských dronů na Oděskou oblast podle úřadů zranil pět lidí a na 30.000 odběratelů připravil o elektřinu.

Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Nálet ukrajinských dronů způsobil požár v petrochemickém zařízení v ruské Volgogradské oblasti, tvrdí média.

Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 112 dronů, z nichž se podařilo 87 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy 22 dronů na 12 místech.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský vojenský soud poslal na 18 let do vězení jaderného fyzika Ruslana Šadijeva, kterého uznal vinným z vlastizrady a financování terorismu, protože převedl 1200 rublů (310 korun) jednotkám Rusů, kteří bojují proti ruské armádě na straně Ukrajiny, a organizaci pomáhající Rusům vyhnout se vojenské službě. Napsal to dnes zpravodajský server Kommersant, podle něhož už je rozsudek pravomocný.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.

Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.

Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.

Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. 

Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.

Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.

Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.

„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.

Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.

„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ dodal.

„Bohužel musíme přiznat, že silný impulz z Anchorage ve prospěch dohod byl z velké části vyčerpán úsilím protivníků a podporovatelů války,“ pronesl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Toto je výsledek destruktivních aktivit, především ze strany Evropanů,“ dodal náměstek.

Donald Trump se setkal s Vladimirem Putinem 15. srpna na letecké základně v Anchorage na Aljašce ve snaze ukončit nejkrvavější pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Ani téměř dva měsíce po summitu však nic nenasvědčuje brzkému konci ruské války proti Ukrajině. Vzájemné útoky, zejména ve vzduchu, naopak v posledních měsících spíše zintenzivněly.

Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.

V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.

Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.

Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.

23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.

Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.

Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.

Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.

Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.

Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.

Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.

Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.

Z útoku na plynovody, které přiváděly zemní plyn z Rusko po dně Baltu, je podezřelý Volodymyr Z., který byl na konci září zatčen poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.

Rusko letos dobylo téměř 5000 kilometrů čtverečních ukrajinského území a na bojišti si Moskva uchovala strategickou iniciativu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin během porady s vojenskými veliteli. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty a že ukrajinské údery v hloubi ruského území nepomohly Kyjevu změnit situaci ve válce, trvající již více než tři a půl roku, napsaly tiskové agentury s odvoláním na přepis zveřejněný Kremlem. Upozornily, že čísla uvedená Putinem nelze nezávisle ověřit.

Moskva sdělila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že bezpilotní letoun zasáhl uplynulou noc chladící věž Novovoroněžské jaderné elektrárny, která se nachází ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Na síti X to oznámila MAAE, která dodala, že podle hlášení neměl incident dopad na jadernou bezpečnost a na místě nejsou změny v úrovni radiace. Jaderné elektrárny nesmí být napadány, zopakoval ředitel organizace Rafael Grossi.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme ve středu ráno, dobrou noc. 

Rusko používá tankery takzvané stínové flotily nejen k vydělávání peněz na válku, ale také k průzkumné a sabotážní činnosti, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská rozvědka podle něj spolupracuje s partnery, aby zabránila Moskvě ve využívání těchto plavidel k sabotážím a pokusům o destabilizaci v Evropě. Rusko dříve jakékoli zapojení do sabotáží v Evropě popřelo, napsala stanice BBC.

Report by the Head of the Foreign Intelligence Service of Ukraine, Oleh Ivashchenko.

Our intelligence service is actively working with partners to prevent Russia from using so-called “shadow fleet” vessels for sabotage or other attempts to destabilize Europe. We provide all… pic.twitter.com/lqswOoRT9w

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 7, 2025

Ukrajinské letectvo informovalo, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo dvěma balistickými střelami Iskander-M/KN-23 a 152 bezpilotními letouny. Vzdušné síly zároveň hlásí, že útok částečně odrazily. Zlikvidovat se podle nich podařilo 88 ruských dronů. Na deseti místech naopak eviduje zásahy dvou střel a 52 úderných dronů.

Z Chersonu je kromě jednoho zabitého hlášen jeden zraněný. Jde o 70letého člověka, který byl hospitalizován. Ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny hlásí šéf regionální správy Oleh Hryhorov výpadky proudu po ruských útocích, při nichž byl mimo jiné zasažen také autobus. Řidička a jeden cestující byli ošetřeni.

Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO).

Slovensko nemění svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní a munice ze státních zásob bránící se Ukrajině, podpora komerčních kontraktů zůstává v platnosti. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák po návštěvě Kyjeva, kde ohlásil slovenský balík pomoci Ukrajině. Ten zahrnuje například odminovávací systémy slovenské výroby Božena, zdravotnický materiál a stroje pro zemní práce.

„Jsme věrní tomu, co stále říkáme. Řekli jsme jasně, že my už darovat zbraně a podobné věci na Ukrajinu nebudeme. Budeme pokračovat v humanitární pomoci jednotlivým zemím, to i dodržujeme,“ řekl Kaliňák novinářům.

Kreml dnes slíbil náležitou reakci na případné omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Formální dohody na příslušném plánu však zatím nebylo dosaženo, řekli dnes unijní diplomaté agentuře Reuters. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru už téměř dva roky prosazuje český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Diplomatická služba Evropské unie na konci září v rámci nových sankcí proti Rusku kvůli jeho pokračující agresi proti Ukrajině navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku, uvedl dříve Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Jednotlivé vlády by tak měly možnost zakázat ruským diplomatům vstup do svých zemí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku, zda by na to Rusko reagovalo, odpověděl: „Samozřejmě na to zareagujeme.“

Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.

Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu „cílícího na civilní vozidla“.

Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.

Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“

Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.

Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.

Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.

Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.

Zatímco v roce 2022 server registruje 38 takových případů, o rok později se jich podle něj k soudům dostalo už 266, v loňském roce 346 a letos dosud 377. Mediazona podotýká, že některé případy z roku 2022 mohly skončit u soudu už před invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme zítra ráno, dobrou noc. 

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií.

Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na platformě Telegram napsal, že Ukrajina od Bratislavy dostane odminovávací stroje slovenské výroby Božena a další nesmrtící vybavení a techniku.

Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na ukrajinský Charkov a další místa v Charkovské oblasti, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal. Ukrajina v noci ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov. Později informoval o dvou zabitých při ukrajinském raketovém útoku na Belgorod.

Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory.

„S velkou radostí oznamuji, že jsme spolu s ministrem (obrany Denysem) Šmyhalem právě podepsali memorandum o 14. balíčku podpory, který počítá s tím, že Slovensko poskytne Ukrajině ženijní a protiminovou pomoc,“ uvedl Kaliňák v projevu na mezinárodním fóru obranného průmyslu.

Šéf slovenského ministerstva obrany dále podle ukrajinské tiskové agentury uvedl, že je dnes v Kyjevě, aby společně s ukrajinským protějškem definovali možné projekty rozšíření „už tak poměrně komplexní obranné spolupráce.“

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes při debatě Evropského parlamentu o návrzích vyslovit komisi nedůvěru vyzvala k zachování jednoty. Evropa podle ní čelí ohrožení z východu výzvám zevnitř. Předsedkyně se přitom zmínila o ruském narušování evropského prostoru, o ruských útocích na Ukrajinu a o přímé hrozbě pro evropskou bezpečnost. Stávajícímu mezinárodnímu řádu podle ní hrozí roztříštění, proto chce předsedkyně komise pracovat na zachování jednoty s členskými státy EU.

Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal dnes server The Moscow Times.

Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.

Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.

Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.

Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.

Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal

Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.

Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.

Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.

„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.

Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.

Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na Charkov a další obce v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. 

Podívejte se na nové snímky, jak ruské síly útočí na Ukrajinu.

Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc. 

Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.

Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.

Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.

Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.