Bělorusko získá raketové systémy schopné nést jaderné bomby. Putin to slíbil Lukašenkovi
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.
„V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M,“ řekl Putin podle ruské televize. Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Putin Lukašenkovi také nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby byla schopna nést jaderné zbraně. Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.
„V běloruské armádě slouží mnoho letounů Su-25. Mohly by být vhodným způsobem modernizovány,“ řekl Putin. „Tato modernizace by měla být provedena v leteckých závodech v Rusku a v souladu s tím by měl být zahájen výcvik personálu. Dohodneme se, jak toho dosáhnout,“ dodal.
Podle agentury AFP tato vyjádření patrně ještě více zhorší vztah obou zemí se Západem. Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu Putin už několikrát zmínil téma ruských jaderných zbraní, což západní země považují za hrozbu, která je má odradit od podpory Kyjeva. Bělorusko, které sousedí s Ukrajinou a několika zeměmi NATO, v květnu oznámilo, že zakoupilo systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice.
Na dnešní schůzce Putin a Lukašenko jednali také o situaci na trhu s hnojivy. Rusko a Bělorusko patří mezi přední světové producenty, tvrdí ale, že sankce, které na ně v souvislosti s Ukrajinou uvalily západní země, ovlivnily jejich vývozní kapacitu. Ve světě už dříve začaly narůstat obavy, že kvůli blokádě ukrajinských přístavů nebude v některých zemích dostatek základních potravin.
Putin řekl, že se s Lukašenkem dohodli udělat maximum, aby uspokojili potřeby odběratelů v Rusku a Bělorusku. Moskva je podle něj v této otázce v úzkém kontaktu s agenturami OSN, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby ale podle agentury Reuters řekl, že si není vědom žádných bilaterálních jednání na toto téma.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N. Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025. Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG. Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
