Maročan (21) odsouzený separatisty k smrti: Oběť ruských her, říkají jeho přátelé
Samozvaná Doněcká lidová republika odsoudila dva Brity a jednoho Maročana, kteří bojovali na straně Ukrajiny, k smrti. Přátelé ovšem ujišťují, že Ibráhím Sa’adún (21) je regulérní voják, nikoli žoldnéř, jak tvrdí soud v Doněcku.
Ibráhím Sa’adún (někdy též přepisovaný do latinky jako Sádún, Saadoun či Saadun Brahim) nepřišel na Ukrajinu kvůli válce, nýbrž už roku 2019, a to studovat strojírenství na Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského. „Velmi dobré vzdělání za danou cenu“, popsal pro deník Guardian jeho kamarád Dmytro Chrabcov, jenž se s ním setkal na večírku – a půlku noci pak prý probírali letecké inženýrství.
Kvůli tomuto oboru také šel na Ukrajině na rok na vojnu, čímž získal tamní občanství, napsal agentuře Reuters jeho otec Tahar Sa’adún. Podle něj se syn vzdal „dobrovolně“, a měl by tedy být považován za válečného zajatce, čili s právy a ochranou, jakou takovým garantují Ženevské úmluvy.
„Mám kopie všech jeho dokumentů, všechny kontrakty, co podepsal s ozbrojenými silami Ukrajiny,“ uvedl pro Deutsche Welle jeho kamarád Muiz Avghonzoda. „Naposledy jsem s ním mluvil 27. března. 17. dubna jsem pochopil, že byl zajat, když jsem viděl video, kterak ho vyslýchají.“
Po zajetí se Sa’adún, podobně jako oba britští spolubojovníci, přiznal k výcviku pro „teroristickou činnost“, jak tvrdila ruská agentura RIA Novosti. „Je obětí her, co hraje Doněcká republika, oběť Ruska, oběť této války,“ dodal Avghonzoda, který se kamarádovi snaží pomoci.
„V zásadě všichni, kdo Ibráhíma poznali, si ho zamilovali,“ ujišťuje Daša Olejniková, která Sa’adúna zná už pár let – a byla s ním v kontaktu i během bojů. „Ten den, co válka začala, byl někde u bojiště, zavolal mi, že vidí vrtulníky mířící na Kyjev. ‚Vidím helikoptéry, prosím schovej se do krytu!‘ Bylo jasné, že nemá moc času, volal z cizího čísla, ale stejně si ten čas našel,“ svěřila se Guardianu.
Co ho separatisté zajali, už v kontaktu nejsou, Daša ho mohla sledovat leda přes média. „Je vidět, jak je unavený, vyčerpaný. Kéž by věděl, jak silnou podporu má, kolika lidem mu na něm záleží, jak moc se o něm píše – aby měl důvod se držet.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters. Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb. „Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví. Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
