Ukrajinci kvůli Rusům přejdou z pšenice na řepku? Ministr předpověděl rekordní ceny
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů – od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.
„Ukrajina na dlouhou dobu vypadne z trhu,“ předpověděl v rozhovoru ukrajinský ministr. „Teď mluvíme o třech sklizních pšenice najednou: nemůžeme sklidit loňskou úrodu, nemůžeme sklidit a odvézt tu současnou a do setí té příští se nám nijak zvlášť nechce,“ řekl Solskyj agentuře Reuters.
Ukrajina tradičně pěstuje ozimou pšenici, kterou zemědělci začínají sít od konce léta. Letos však pěstitelé rozmýšlejí, zda tuto plodinu s ohledem na komplikovaný export zasít.
Zemědělci na Ukrajině ale už letos na jaře přešli z kukuřice na slunečnici. Olejnin se sklidí z jednoho hektaru z pohledu hmotnosti méně, ale prodají se za vyšší cenu. Podobný přechod může nastat rovněž u pšenice, řekl Solskyj. Po slunečnici a řepce je podle něj v Evropě velká poptávka. Tyto dvě zemědělské plodiny „vytlačí všechno, jednoduše všechno – pšenici i kukuřici“, řekl ukrajinský ministr zemědělství.
Ukrajina pro sklizeň v letošním roce osela celkem 6,5 milionu hektarů ozimé pšenice, ale zemědělci mohli sklidit pouze pět milionů hektarů na území, které má pod kontrolou Kyjev. Na okupovaném území nelze ze zbývajícího 1,5 milionu hektarů sklidit nejméně pět milionů tun pšenice, odhadl Solskyj. I bez tohoto výpadku by zásoby pšenice na Ukrajině mohly dosáhnout 23 milionů tun, přičemž domácí spotřeba činí kolem pěti milionů tun.
Budou chybět sklady pro miliony tun obilí
Ukrajina v době míru vyvážela až šest milionů tun obilí měsíčně, ale blokáda námořních přístavů snížila objem na 300 000 tun v březnu a přibližně na jeden milion tun v dubnu. V prvních deseti dnech tohoto měsíce byl vývoz meziročně zhruba poloviční.
Vláda uvedla, že se snaží zvýšit vývoz přes západní hranici a přes malé říční přístavy na Dunaji. Celkový objem vývozu by mohl v červnu přesáhnout dva miliony tun proti 1,7 milionu tun v květnu, odhaduje Solskyj.
Ani rostoucí vývozní kapacita nedokáže zmírnit obrovské přebytky, které mohou narůst na 55 až 60 milionů tun obilí a olejnin dohromady a které země nemá kde skladovat. Až na podzim skončí sklizeň kukuřice, může nedostatek skladovacích kapacit dosáhnout až 15 milionů tun, odhaduje ministr.
Diplomatické snahy vedené Tureckem o vyjednání bezpečné cesty pro vývoz obilí, které uvázlo v ukrajinských černomořských přístavech, zatím nepřinesly žádný průlom. Kyjev tvrdí, že Moskva si klade nepřiměřené podmínky, zatímco Kreml prohlásil, že volná přeprava závisí na ukončení mezinárodních sankcí proti Rusku.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.
