V mariupolském divadle zemřely stovky lidí: Rusové z něj udělali turistickou atrakci
Mariupol je v područí ruských okupantů a památné divadlo, které bylo svědkem strašných zvěrstev, se stalo pro Rusy turistickou atrakcí. Po budově provázela okupanty jedna z žen, která na místě bagatelizovala tamní hrůzy.
Z videa je šokovaná Olena Halušková z ukrajinské protikorupční organizace AntAC. „Když už si myslím, že cynismu od Rusů bylo dost, přijde toto,“ rozčilovala se Ukrajinka nad tím, že ruská průvodkyně prý lhala o tom, co se na místě stalo. „Propagandisticky barví, jak Mariupol zničila ukrajinská armáda,“ vysvětlila.
„Počkat, oni dělají prohlídky v divadle, kde Rusové zabíjeli děti?“ ptal se rozhořčeně jeden z mnoha diskutujících. „Ano, dokážete si to představit?“ opáčila mu Halušková.
Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu 16. března, zrovna se tam ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky Ukrajinců. Rusové na divadlo zaútočili i přesto, že před ním stál velký nápis „děti“, aby bylo jasné, že jsou na místě nevinní civilisté. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné.
Později, konkrétně 20. května, ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední obránci města vzdali.
Přístav Mariupol na severním pobřeží Azovského moře byl významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Nachází se v Doněcké oblasti asi 50 kilometrů západně od ruských hranic. Před válkou měl na 440.000 obyvatel. Dobytí téměř zničeného města Moskvě umožňuje propojení anektovaného Krymu po souši se separatistickými územími a Rusko si tak zajistilo kontrolu nad pobřežím Azovského moře.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
