V mariupolském divadle zemřely stovky lidí: Rusové z něj udělali turistickou atrakci
Mariupol je v područí ruských okupantů a památné divadlo, které bylo svědkem strašných zvěrstev, se stalo pro Rusy turistickou atrakcí. Po budově provázela okupanty jedna z žen, která na místě bagatelizovala tamní hrůzy.
Z videa je šokovaná Olena Halušková z ukrajinské protikorupční organizace AntAC. „Když už si myslím, že cynismu od Rusů bylo dost, přijde toto,“ rozčilovala se Ukrajinka nad tím, že ruská průvodkyně prý lhala o tom, co se na místě stalo. „Propagandisticky barví, jak Mariupol zničila ukrajinská armáda,“ vysvětlila.
„Počkat, oni dělají prohlídky v divadle, kde Rusové zabíjeli děti?“ ptal se rozhořčeně jeden z mnoha diskutujících. „Ano, dokážete si to představit?“ opáčila mu Halušková.
Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu 16. března, zrovna se tam ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky Ukrajinců. Rusové na divadlo zaútočili i přesto, že před ním stál velký nápis „děti“, aby bylo jasné, že jsou na místě nevinní civilisté. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné.
Později, konkrétně 20. května, ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“. Stalo se tak poté, co se poslední obránci města vzdali.
Přístav Mariupol na severním pobřeží Azovského moře byl významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Nachází se v Doněcké oblasti asi 50 kilometrů západně od ruských hranic. Před válkou měl na 440.000 obyvatel. Dobytí téměř zničeného města Moskvě umožňuje propojení anektovaného Krymu po souši se separatistickými územími a Rusko si tak zajistilo kontrolu nad pobřežím Azovského moře.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
