Odsoudili je k smrti! Nad zajatými Brity vyřkli separatisté nejtvrdší trest, Londýn se pustil do jednání
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Londýn je rozsudkem velmi znepokojen a pokusí se zajistit propuštění Britů, uvedl podle agentury Reuters mluvčí premiéra Borise Johnsona. Britové o dvou odsouzených dál jednají.
„Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti,“ stojí podle TASS v rozsudku.
Všichni tři odsouzení se hodlají proti verdiktu odvolat, sdělil agentuře jeden z advokátů. Odvolání bude přezkoumávat příslušné oddělení nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Stejný soud přitom o mužích rozhodoval dnes, vyplývá ze zprávy tiskové agentury.
Videozáznam agentury RIA Novosti ze soudní síně ukázal trojici mužů stojící v kleci, před kterou stála stráž se zakrytými tvářemi.
⚡️⚡️⚡️The so-called "#DPR" court sentenced to the death penalty foreign servicemen who took part in military actions as part of the Armed Forces of #Ukraine.#British citizens Sean Pinner and Aiden Aslin and #Moroccan Saadoun Brahim were sentenced to death by firing squad. pic.twitter.com/xqg1r8fsml
— NEXTA (@nexta_tv) June 9, 2022
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu podotkla, že proces měl velice rychlý průběh a že soudu nemohli přihlížet novináři z nezávislých médií, kteří museli čerpat informace ze zpráv ruských státních médií.
„Jsme tím samozřejmě hluboce znepokojeni. Opakovaně jsme uváděli, že váleční zajatci nemají být využíváni pro politické účely,“ řekl dnes mluvčí britského premiéra Johnsona. Připomněl, že podle ženevských úmluv váleční zajatci nemají být stíháni za účast na bojových akcích.
„Budeme spolupracovat s ukrajinskými úřady, abychom se pokusili zajistit propuštění všech britských občanů, kteří sloužili v ukrajinských ozbrojených silách a jsou drženi v zajetí,“ dodal Johnsonův mluvčí.
„Je to předstíraný soud bez jakékoli legitimity,“ napsala na twitteru britská ministryně zahraničních věcí Liz Trussová. Poslanec Robert Jenrick podle Reuters přirovnal soud k exemplárním procesům z dob sovětské éry.
Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin u ukrajinské námořní pěchoty slouží od roku 2018, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Ibráhím Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.
Britský The Guardian tento týden upozornil, že ruské úřady se chystají uspořádat soudní procesy podobné těm konaným na Ukrajině s ruskými vojáky obviněnými z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: „S Rusy nejednáme pravidelně.“
„Naší prioritou je spolupracovat s ukrajinskou vládou a pokusit se co nejrychleji zajistit jejich propuštění,“ řekl mluvčí. „Podle ženevských úmluv jim jako příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil náleží ochrana, a proto s nimi (Ukrajinci) chceme nadále úzce spolupracovat a snažit se, aby byli co nejdříve propuštěni,“ dodal.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek v prohlášení na webu ministerstva uvedla, že se Británie má obrátit na úřady Doněcké lidové republiky. Zároveň poznamenala, že britská reakce na takové případy je „často hysterická“.
