Vláda kývla na pravidla k 5 tisícům na dítě: Kdo na příspěvek dosáhne a kdy ho dostane?
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila podle informací ČTK dnes vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny. Vláda také posvětila novelu pro nezbytné stavby pro uprchlíky. Sledujte přímý přenos tiskové konference.
O čem vláda rozhodla:
- Ministři schválili návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku 5000 koun, dosáhnou na něj rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého.
- Vláda také schválila návrh zákona, který umožní rychle postavit dočasné stavby pro bydlení a vzdělávání v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny.
- Vláda také schválila novelu se zjednodušením pravidel příspěvku na bydlení či s rychlejším čerpáním rodičovské pro lidi s nižším příjmem.
- Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Ministři schválili návrh ministryně obrany.
- Příbuzní pěstouni by měli znovu získat důchodové pojištění, zdravotní pojištění by za ně mohl platit stát. I tuto novelu schválila vláda.
- Firmám by mohly klesnout odvody u kratších úvazků pro lidi nad 55 let či rodiče. Platit by mohly o pět pct míň. V tomto případě také ministři schválili novelu.
Vláda projednávání návrhů ministerstva práce před týdnem odložila na dnešek, podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Například k návrhu na dávku 5000 korun na dítě pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun se však sešla řada závažných připomínek dalších ministerstev. Úřady upozorňovaly i na nesoulad předlohy s ústavním pořádkem nebo unijním právem.
Kdo na 5 tisíc dosáhne a jaká budou pravidla?
Proti původní předloze se v ní výrazně rozšiřuje výčet příjmů, které se do milionové hranice mají započítat. Upravuje se i proces. Dávku mohou dostat také cizinci. Naopak z normy vypadla možnost, že by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat.
Podle nové verze zákona příspěvek bude pro dítě, kterému 1. srpna nebude ještě 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které teď v červnu pobírají dětské přídavky, by peníze měly dostat v srpnu. Ostatní rodiče budou o příspěvek žádat. Podpora by jim pak měla dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.
Nárok na 5000 korun od státu má dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ji mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích.
V rámci návrhů ministerstva práce by měla vláda projednávat také návrh na snížení sociálních odvodů u kratších úvazků či novelou týkající se příspěvku na bydlení. V rámci novely o důchodovém pojištění by pak příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, možná nemuseli za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Zdravotní odvody by posílal stát.
Povolení nezbytných staveb
Vláda dnes také schválila návrh zákona, který umožní rychle postavit dočasné stavby pro bydlení a vzdělávání v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj chce, aby zákon začal platit co nejdříve. Sněmovnu požádá o jeho projednání v režimu legislativní nouze.
Po uplynutí tří let ode dne nabytí platnosti souhlasu s provedením nezbytné stavby budou stavebníci moci požádat o změnu užívání stavby podle stavebního zákona, uvedlo MMR. V opačném případě by měla být dočasná stavba zrušena.
Zmíněná legislativa zahrnuje dočasné stavby na bydlení, ubytování pro poskytování školských služeb, s tím související veřejné infrastruktury a terénní úpravy, ale možné jsou i rekonstrukce a změna účelu budov. Při schvalování umožní mírnější postupy v územním plánování a stavebního řádu, například normy chránící životní prostředí, či počet parkovacích míst. „Stavebník má při projektování nezbytné stavby pouze možnost se od předpisů ke stavebnímu zákonu odchýlit,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
Fakt, že vlastníkem nezbytných staveb má být stát či obec, označila Hospodářská komora ČR v připomínkovém řízení za diskriminační.
Nový generál
Během jednání vlády se jedna z ministryň scházela s prezidentem Milošem Zemanem. Šéfka obrany Jana Černochová (ODS) s hlavou státu jednala o nástupci za generála Aleše Opatu.
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Na kandidátovi se shodl jak Zeman s ministryní, tak i vláda.
Současný náčelník generálního štábu Opata by měl ve funkci skončit na konci června, o další působení v čele armády nemá zájem. Závazek působení v armádě mu vyprší v srpnu.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
