Vláda řešila pomoc Ukrajině. Čechům sníží spotřební daň na naftu a benzin
Vláda ve středu zasedla opět s premiérem Petrem Fialou (ODS), který prodělal covid. Řešila další pomoc válkou sužované Ukrajině včetně dodávky dalšího vojenského materiálu, ale také pomoc českým občanům. Shodla se přitom na snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč na litr. Strategii ke zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden.
Co schválila vláda
- Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč na litr.
- Dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu za 133 milionů korun. Rychlejší nákup vojenského materiálu za 48 miliard korun.
- Proplacení přesčasů policistů, hasičů a vězeňské služby během nouzového stavu. U policie to činí 87,6 mil. Kč, u hasičů 21 mil. Kč.
- Do nové funkce inspektora pro kybernetickou obranu dnes vláda jmenovala dosavadního zaměstnance ministerstva průmyslu a obchodu Jana Vacka.
- Vláda bude strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny schvalovat za týden.
Fiala: Pomůže to snášet lépe ceny způsobené Putinovou válkou
Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes opět zúčastnil jednání vlády poté, co prodělal covid. Ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty uvedl: „Je to opatření, které v současné složité době jednoznačně pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale také všem dopravcům, poskytovatelům veřejné dopravy a dalším. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině a boj, který vede Vladimir Putin proti západu.“
Snížení spotřební daně na naftu a benzin bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září. Vláda vedle toho nyní zvažuje stanovení maximálních marží u pohonných hmot, uvedl Stanjura. Je nespokojen s výsledky kontrol.
Snížení by přitom mohlo vést k poklesu cen u čerpacích stanic, ekonomičtí ministři ale již dříve probírali také možné negativní dopady plošných opatření. Z litru benzinu se nyní odvádí spotřební daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 Kč.
Vláda vedle toho schválila novely, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro auta do 12 tun. Pro větší auta daň snižuje.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l.
Z údajů společnosti CCS vyplývá, že benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v týdnu do 31. března zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 Kč/l.
Strategii k uprchlíkům řešit teprve budou
Strategii pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny bude vláda schvalovat za týden 13. dubna a o den později ji předloží Sněmovně. Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Strategii, která se zabývá 13 oblastmi souvisejícími s příchodem uprchlíků, dnes k připomínkám dostali ministři i expertní skupina.
Rakušan uvedl, že strategie, kterou vytvořily meziresortní skupiny, předkládá řešení krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé a modeluje různé scénáře podle počtu příchozích do ČR. „Nejintenzivněji se zabýváme tím, který modeluje zhruba 250.000 až 300.000,“ uvedl. Podrobnější scénář vzniká i na počet půl milionu příchozích.
„Budou tu nějakou dobu, minimálně jeden rok, kdy platí ta dočasná ochrana, konzumovat služby, ale doufáme, že do toho systému i aktivně vstoupí, budou do něj přinášet i své hodnoty a začnou pracovat,“ řekl Rakušan.
Strategie je podle něj rozdělená do 13 oblastí, kterými jsou koordinace, právní status, digitalizace, řízení a řešení migrační krize, ubytování a bydlení, zaměstnání, integrace na trh práce, školství, sociální oblast, zdravotní oblast, adaptace a integrace v České republice, vnitřní bezpečnost ČR, komplexní evropská a mezinárodní strategie, financování a strategická komunikace vlády v této oblasti.
„Příští týden na zasedání vlády 13. dubna má být tento materiál schválen. Tím pádem splníme i termín, kde jsme zavázáni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku předložit takovýto strategický materiál,“ dodal Rakušan.
Další vojenský materiál na Ukrajinu
Vláda dnes také schválila další dodávku vojenského materiálu v hodnotě 133 milionů korun, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.
Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá. List The Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun.
