Vláda kývla na pravidla k 5 tisícům na dítě: Kdo na příspěvek dosáhne a kdy ho dostane?
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila podle informací ČTK dnes vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny. Vláda také posvětila novelu pro nezbytné stavby pro uprchlíky. Sledujte přímý přenos tiskové konference.
O čem vláda rozhodla:
- Ministři schválili návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku 5000 koun, dosáhnou na něj rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého.
- Vláda také schválila návrh zákona, který umožní rychle postavit dočasné stavby pro bydlení a vzdělávání v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny.
- Vláda také schválila novelu se zjednodušením pravidel příspěvku na bydlení či s rychlejším čerpáním rodičovské pro lidi s nižším příjmem.
- Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Ministři schválili návrh ministryně obrany.
- Příbuzní pěstouni by měli znovu získat důchodové pojištění, zdravotní pojištění by za ně mohl platit stát. I tuto novelu schválila vláda.
- Firmám by mohly klesnout odvody u kratších úvazků pro lidi nad 55 let či rodiče. Platit by mohly o pět pct míň. V tomto případě také ministři schválili novelu.
Vláda projednávání návrhů ministerstva práce před týdnem odložila na dnešek, podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Například k návrhu na dávku 5000 korun na dítě pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun se však sešla řada závažných připomínek dalších ministerstev. Úřady upozorňovaly i na nesoulad předlohy s ústavním pořádkem nebo unijním právem.
Kdo na 5 tisíc dosáhne a jaká budou pravidla?
Proti původní předloze se v ní výrazně rozšiřuje výčet příjmů, které se do milionové hranice mají započítat. Upravuje se i proces. Dávku mohou dostat také cizinci. Naopak z normy vypadla možnost, že by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat.
Podle nové verze zákona příspěvek bude pro dítě, kterému 1. srpna nebude ještě 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které teď v červnu pobírají dětské přídavky, by peníze měly dostat v srpnu. Ostatní rodiče budou o příspěvek žádat. Podpora by jim pak měla dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.
Nárok na 5000 korun od státu má dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ji mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích.
V rámci návrhů ministerstva práce by měla vláda projednávat také návrh na snížení sociálních odvodů u kratších úvazků či novelou týkající se příspěvku na bydlení. V rámci novely o důchodovém pojištění by pak příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, možná nemuseli za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Zdravotní odvody by posílal stát.
Povolení nezbytných staveb
Vláda dnes také schválila návrh zákona, který umožní rychle postavit dočasné stavby pro bydlení a vzdělávání v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj chce, aby zákon začal platit co nejdříve. Sněmovnu požádá o jeho projednání v režimu legislativní nouze.
Po uplynutí tří let ode dne nabytí platnosti souhlasu s provedením nezbytné stavby budou stavebníci moci požádat o změnu užívání stavby podle stavebního zákona, uvedlo MMR. V opačném případě by měla být dočasná stavba zrušena.
Zmíněná legislativa zahrnuje dočasné stavby na bydlení, ubytování pro poskytování školských služeb, s tím související veřejné infrastruktury a terénní úpravy, ale možné jsou i rekonstrukce a změna účelu budov. Při schvalování umožní mírnější postupy v územním plánování a stavebního řádu, například normy chránící životní prostředí, či počet parkovacích míst. „Stavebník má při projektování nezbytné stavby pouze možnost se od předpisů ke stavebnímu zákonu odchýlit,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
Fakt, že vlastníkem nezbytných staveb má být stát či obec, označila Hospodářská komora ČR v připomínkovém řízení za diskriminační.
Nový generál
Během jednání vlády se jedna z ministryň scházela s prezidentem Milošem Zemanem. Šéfka obrany Jana Černochová (ODS) s hlavou státu jednala o nástupci za generála Aleše Opatu.
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Na kandidátovi se shodl jak Zeman s ministryní, tak i vláda.
Současný náčelník generálního štábu Opata by měl ve funkci skončit na konci června, o další působení v čele armády nemá zájem. Závazek působení v armádě mu vyprší v srpnu.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.
„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.
BBC s odvoláním na různé ruské zdroje napsala, že ukrajinské drony létaly například nad Volgogradskou oblastí a úřady opět dočasně uzavřely letiště ve Volgogradu a ve volgogradské ropné rafinérii zavedly „zvláštní režim“. Tuto ropnou rafinerii a sousední ropný sklad na břehu řeky Volhy napadly ukrajinské drony už několikrát, podotkla BBC. Zda poslední útok způsobil škody, zatím není zřejmé.
Jednoho člověka ale zabil ukrajinský dron v Belgorodské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl automobil ve městě Šebekino, přičemž dalšího člověka zranil.
