Putin skončí v sanatoriu a puč nebude třeba, říká bývalý šéf špionů. Stáhne se Rusko z Ukrajiny?
Ruský prezident Vladimir Putin skončí v sanatoriu, řekl ve svém pořadu bývalý šéf britské rozvědky MI6. S odchodem autoritářského vůdce, který se údajně potýká s hned několika vážnými zdravotními problémy, by podle něj mohl v Rusku zaniknout i dosavadní nedemokratický režim. Situace na Ukrajině se Putinovi vymkla kontrole a mohla by znamenat drastické změny do budoucna. Velitel ukázal i na potenciálního náhradníka.
O tom, zda Kreml plánuje organizovaný puč, se diskutuje už několik týdnů. Podle bývalého ředitele MI6 Richarda Dearlova by se ale násilnému svržení Putina dalo zabránit mnohem elegantnějším řešením. „Myslím si, že do roka 2023 bude pryč. Pravděpodobně skončí v sanatoriu, které neopustí jakožto vůdce Ruska,“ řekl ve svém podcastu Dearlove. „Neříkám, že sanatorium neopustí, ale neopustí ho v pozici ruského lídra. To je způsob, jak postoupit dál bez puče.“
Putina podle mnohých expertů trápí vážná choroba, přesně o jakou nemoc jde a zda je prezident opravdu nemocný, se zatím nepotvrdilo. Podle Dearlova by ale Putinův zdravotní stav mohl otevřít dveře nenásilnému převratu a změně režimu. Vůdcova náhradníka vidí v generálním tajemníkovi ruské Bezpečnostní rady Nikolaji Patruševovi. „Náhradník by tam v takovémto scénáři pravděpodobně zůstal natrvalo,“ konstatoval Dearlove. „Ruské vedení nemá žádný nástupnický plán.“
Bývalý velitel dále spekuloval, že se možná pomalu „blížíme ke konci tohoto režimu v Rusku“, ale „to neznamená, že zcela zmizí“. „Co tím říkám, je, že se to během příštího roku nebo 18 měsíců zhroutí. Tenhle hazard na Ukrajině je katastrofický, a to bez debat. Ekonomie je na tom špatně, sankce začnou mít plný dopad během příštích tří až šesti měsíců, bude velmi vysoká inflace a nad to všechno je to z vojenského hlediska naprosté fiasko.“
Chaos v Kremlu a neschopný Putin
S tím, že Putin ruskou armádu k vítězství pravděpodobně nedovede, souhlasí i bývalý agent a špion pro MI6 Christopher Steele. Vůdce podle něj ponořil Kreml do naprostého chaosu. Dodal, že v Moskvě v tuto chvíli není „žádné jasné politické vedení“, prezident odchází na časté přestávky a během nich podstupuje pravidelnou léčbu. „V Kremlu podle našich informací panuje zmatek a chaos. A co se týče armády, velitelské struktury nefungují tak, jak by měly,“ uvedl pro server DailyMail.
„Co víme, je, že ho tam neustále doprovází tým lékařů,“ pokračoval. Většina jednání uvnitř Kremlu musí být kvůli Putinovu zdravotnímu stavu rozdělena do kratších oddílů. „Rozhodně to v tuto chvíli má výrazný dopad vedení Ruska,“ uzavřel Steele. „Navzdory Putinovu úpadku ale není šance, že by stáhl vojska z Ukrajiny.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
