Bezpečnostní kamery ukázaly, jak Rusové týrali civilisty v Buče! Zatím největší důkaz
Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou. Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times (NYT) ruští vojáci těchto nejméně osm mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.
Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí.
„Rukojmí tam leží, naproti plotu,“ říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem, včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině. Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.
Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.
Fotografie těl zastřelených mužů ležících na dvoře, z nichž někteří měli svázané ruce, byly jedněmi z obrázků, které vzbudily po stažení ruských vojsk z Buče ze začátku dubna mezinárodní pozornost. Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy.
Několikatýdenní vyšetřování NYT nicméně přináší nové důkazy – včetně tří videí –, že ruští výsadkáři shromáždili a cíleně zastřelili muže vyfocené na onom dvoře, což přímo poukazuje na to, že spáchali válečné zločiny. Ruská ministerstva zahraničí a obrany nechtěla zjištění NYT komentovat. Reportéři NYT strávili v Buče týdny a ptali se přeživších, svědků, koronerů, policistů a příslušníků armády. Reportéři dali dohromady dosud nezveřejněné záběry ze dne incidentu – jedny z mála důkazů, podle nichž lze vystopovat poslední pohyby obětí.
NYT rovněž všechny zastřelené muže identifikovaly. Byli to manželé, otcové, pracovníci samoobsluhy či místní továrny, kteří před válkou žili jako normální občané. Ale po omezení možnosti odejít ze země po začátku války a s odhodláním chránit svoje okolí se většina těchto mužů připojila k různým obranným silám jen pár dní před tím, než je Rusové zabili. Téměř všichni žili v docházkové vzdálenosti od dvora, na němž pak byla nalezena jejich ležící těla.
Nemusíte už hledat, našli jsme ho
Zastřelení zajatých mužů v Buče je „druhem incidentu, který by se mohl stát silnou kauzou při stíhání za válečné zločiny“, řekl bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny Stephen Rapp. Rusové zajatce odzbrojili a zadrželi, z hlediska válečného práva se tak již neúčastnili bojů.
Kromě vojáků, kteří muže zastřelili, by mohli být stíháni rovněž jejich velitelé, pokud by se prokázalo, že o incidentu věděli a nezabránili mu, nebo za něj vojáky následně nepotrestali, dodal Rapp.
Zastřelení muži se přestali ozývat svým blízkým 4. března, a jejich bratři, manželky, matky a přátelé je proto začali hledat. V ulicích Buči nicméně hlídkovaly ruské jednotky, takže se příbuzní obrátili na internet a prosili o jakékoliv informace na sociálních sítích. Těla mužů mezitím stále ležela na onom dvoře. Když pak Rusové asi o měsíc později uprchli, získaly si obrázky těl zastřelených mužů pozornost celého světa i rodin, které hledaly jakékoliv stopy na internetu.
Jedna z žen, která hledala svého manžela, pak jen upravila svou zprávu na Facebooku, v níž před několika týdny žádala o informace o svém muži. „Nemusíte už hledat. Našli jsme ho,“ napsal list The New York Times.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
