Vtrhli k nám Rusové a odvlekli rodiče, volal bratr Oleně: Všechny tři pak našli v masovém hrobě
Koncem března dostala Ukrajinka Olena Suchenková z Motyžynu nejděsivější telefonát svého života. Do našeho domu přišli Rusové, oznámil jí mladší brácha Alexandr (†25). Okupanti tehdy odvlekli Oleninu maminku (†50) i otce (†55). Ačkoli věřila, že rodiče a bratra ještě uvidí živé, nestalo se tak. Byli nalezeni v jednom z masových hrobů zastřelení s rukama svázanýma za zády.
Olenou telefonát naprosto otřásl. Bratrovi ihned nařídila, aby utekl na bezpečnější místo. To ovšem odmítl. Ruští okupanti si tak došli i pro něj. Olenini příbuzní přitom mohli už dávno z Motyžynu odejít. Nechtěli ale nechat na holičkách ostatní obyvatele a těm pomáhali. Olenina matka Olga byla starostkou města.
Po osudném únosu už ale nebylo nikdy nic jako dřív. Sympatická Ukrajinka nicméně stále doufala, že celá situace nakonec dobře skončí a své milované ještě spatří. Že se zkrátka ze zajetí dostanou nebo je okupanti pustí. Pak přišel strašlivá sobota 2. dubna.
Ukrajinští vojáci ten den osvobozovali kyjevskou oblast a v jednom z lesů poblíž Motyžynu se jim naskytl hrůzný pohled. V masovém hrobě ležela čtyři zohavená těla. Olenina maminka, tatínek a bratr byli mezi nimi. Všichni zastřelení z blízka do hlavy a s rukama svázanýma za zády. „A za co?“ zeptala se Olena v rozhovoru pro The Kyiv Independent. „Jen proto, že to byli Ukrajinci,“ odpověděla si pak sama.
Z hrůz viní především ruského vládce Putina. „Jeho ruce jsou pokryté krví,“ řekla. Rozpovídala se hlavně o své matce, kterou lidi ve městě obdivovali. „Milovali ji, chodili si s ní třeba jen popovídat do kanceláře, všem pomáhala a nikdy nikoho neodmítla,“ vzpomínala zdrcená žena pro deník The Kyiv Independent.
Její otec Igor vlastnil ve vesnici dva obchody s potravinami a místním pomáhal s elektrikařinou. „Měli spolu krásný život,“ potvrdila Olena. S bráchou tvořili šťastnou rodinu. To vše až do začátku invaze 24. února 2022. O možnosti ruské totální invaze na Ukrajinu se v jejich rodině diskutovalo měsíce. Olenina matka se okamžitě za války aktivně podílela na koordinaci života ve vesnici. Otec Igor a bratr Alexandr se brzy přidali k místní jednotce územní obrany.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
