Potíž se závislostí na ruském plynu: Mohla by Rusko nahradit Afrika? Roste zájem o nové dodavatele
Závislost na ruském plynu, to je velká otázka probíhajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Státy Evropské unie se v jednání o posledním, již šestém, sankčním balíčku neshodly na embargu na dovoz ruské ropy. Téma ruského plynu je ještě komplikovanější. Evropa přemýšlí, odkud by mohla plyn dovážet, nabízí se například Izrael či Katar a Spojené státy. Zásobovat EU by ale mohla i Afrika.
Africké země vyhlížejí moment, kdy se Evropa odstřihne od ruského plynu, uvádí analytici stanice BBC. Africké státy doufají, že by mohly zvýšit vývoz svého plynu do EU. Západní lídři už několikrát zdůraznili, že ruský prezident Vladimir Putin by neměl zneužívat energetické závislosti. Pokusil se o to, když požadoval, aby země za ruský plyn platily rubly. Státy EU odmítly, což v případě Polska a Bulharka vedlo k odstavení od ruského plynu.
Afrika není zatím schopná nahradit dodávky ruského plynu
Rusko má největší zásoby plynu, zároveň zůstává jeho největším vývozcem, tvoří asi 40 procent evropského importu. Do konce roku chce EU snížit svou závislost na ruském plynu o dvě třetiny. Ekonomka zaměřená na energie Carole Nakhleová upozornila na to, že Alžírsko, Egypt a Nigérie – největší vývozci plynu v Africe – jsou schopny pokrýt pouze polovinu toho, co vyváží Rusko.
„V momentálním nastavení nejsou tyto africké země schopné kompenzovat ztrátu ruských zásob plynu,“ shrnula Nakhleová.
„Je tu ale i dobrá zpráva, a to že vzroste zájem o země, které mají přírodní zdroje jako plyn. Tyto země pak budou usilovat o nahrazení Ruska coby zásobárny plynu. Afrika je proto ve velmi dobré pozici. Očekáváme nové investice,“ prohlásila odbornice. Nakhleová si je vědoma, že znásobení importu afrického plynu do Evropy zabere určitý čas, je totiž třeba vyřešit řadu logistických problémů.
Itálie se snaží zbavit závislosti na Rusku
Alžírsko je jedním z afrických států, který by mohl vytěžit z toho, že se Evropa zbavuje své energetické závislosti na Rusku. Severoafrická země je v regionu největší vývozce plynu a momentálně si buduje infrastrukturu v Evropě. Minulý měsíc například italský premiér Mario Draghi podepsal novou smlouvu s alžírskou stranou o zvýšení dodávek plynu o zhruba 40 procent. Jde o italskou první větší snahu najít alternativu za Rusko od počátku jeho invaze na Ukrajinu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Propuštění váleční zajatci dorazili do Černihvu. Čekal tam i dav blízkých dalších ukrajinských vojáků, kteří jsou nezvěstní a o jejich sudu se většinou nic neví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.
V minulých dnech se Zelenskyj v této souvislosti zmínil o českých a německých firmách, které podle něj dodávají Rusku komponenty potřebné k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti. Čeští představitelé reagovali, že tato obvinění prověřují.
„V Alžírsku však rostou obavy z toho, že země nebude schopná zvýšit dodávky plynu putující do Evropy, a to hlavně kvůli růstu domácí spotřeby, nedostatku investic do produkce a politické nestabilitě,“ uvedl Uwa Osadieye z banky FBNQuest Merchant Bank. Poukázal na to, že množství vyváženo alžírského plynu prudce kleslo po sporu s Marokem, který vedl k uzavření klíčového plynovodu do Španělska.
Energetický expert Pier Paolo Raimondi z římského Institutu pro mezinárodní vztahy má obdobné obavy jako Osadieye. „Uzavřená dohoda jim dovolí využít dostupnou kapacitu plynovodů a mohlo by to výhledově vést ke zvýšení dodávek plynu, tak v roce 2023, 2024. Ale nevíme, jak rychle je Alžírsko schopno poskytnout tyto zvýšené dodávky,“ komentoval Raimondi.
I přes výhrady je tato italsko-alžírská dohoda prvním krokem, jak se Itálie může osvobodit od ruského plynu. Italové rovněž přemýšlejí o smlouvě s Angolou a Kongem či Mozambikem, italská vláda se zatím dohodla se všemi jmenovanými africkými státy a hlásí, že do poloviny roku 2023 by měla být nezávislá na ruském plynu.
Africký plyn a jeho problémy
Největší africký vývozcem zkapalněného plynu je nigerijská firma Nigeria LNG (NLNG), kterou nyní evropské státy bombardují žádostmi o nákup plynu. Španělsko, Portugalsko a Francie jsou pro NLNG klíčovými partnery. Podle zdrojů je však NLNG schopná zásobit jen v současné době existují smlouvy. „Určitě je tu možnost, že se produkce zvýší,“ dodal zdroj s tím však, že společnost se potýká s nespočtem problémů, které brání větší produkci. Problémem jsou třeba propadající se plynové vrty nebo nedostatek financí.
„Tohle jsou naštěstí věci, které se dají, řekněme v období 6 až 18 měsíců, vyřešit,“ uvedl zdroj. Manažer NLNG pro vnější vztahy Andy Odeh oznámil, že společnost už o problémech jedná. „Doufám, že produkci zkapalněného plynu zvýšíme do konce tohoto roku a růst bude nadále pokračovat,“ uvedl Odeh. Naděje se také vkládají do Transsaharského plynovodu, který by měl vést přes Niger a spojovat Nigérii a Alžírsko.
Projekty plynovodů
Tento projekt by měl také propojit existující plynovodnou infrastrukturu v Alžírsku a následně připojit západoafrické státy k Evropě. Šéf společnosti Bell Oil & Gas Kayode Thomas zmínil další projekt – plynovod spojují Nigérii a Maroko, ten propojí infrastrukturu regionu Západní Afrika a Maroko a následně pak Afriku s Evropou. „Nevíme, jestli tento projekt ohrozí Transsaharský plynovod, nebo zda oba plynovody budou fungovat vedle sebe,“ doplnil Thomas.
„Afrika má obrovský potenciál, ale je limitovaná v krátkodobém horizontu. Je třeba si uvědomit, že finalizace projektů jako plynovody zabere spoustu času,“ zakončila Nakhleová.
