Další zavřený kohoutek: Gazprom kvůli sankcím nesmí používat polskou část plynovodu Jamal
Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.
Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ dodal.
Plynovod Jamal obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, v posledních týdnech ale většinou fungoval v obráceném režimu, takže dodával plyn z Německa do Polska. Rusko vývoz plynu do Polska koncem dubna zastavilo kvůli odmítnutí požadavku na platby v rublech.
Německý úřad pro regulaci energetického trhu se domnívá, že zastavení dodávek plynovodem Jamal přes Polsko neohrozí energetickou bezpečnost Německa. „Už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel,“ uvedl dnes mluvčí úřadu. „Většina plynu směřovala do Polska,“ dodal.
„V posledních dnech byl plynovod Jamal používán spíše reverzním směrem, pro dodávky plynu z Německa do Polska. Zásobování německých a dále českých zákazníků bude proto nadále zajišťováno hlavním exportním plynovodem pro ruský plyn Nord Stream 1, tak jako doposud. K tomu je nadále k dispozici většina ukrajinského tranzitu, přes rusko-ukrajinské spory ohledně přepravních tras přes Ukrajinu,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Přesto je podle něj výpadek plynovodu negativním faktorem zvyšujícím riziko při případné kumulaci dalších problémů na Ukrajině. „Ceny budou proto reagovat zřejmě růstem, nebude se ale jednat o nic šokového,“ dodal.
Kolem 17:00 SELČ vykazovala cena plynu pro evropský trh nárůst o zhruba 11 procent na 104,5 eura (zhruba 2600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Cena v poslední době prochází značnými výkyvy. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.
O uvalení sankcí na společnost EuRoPol GAZ informovalo Rusko ve středu. Sankce uvalilo také na divize německé společnosti Gazprom Germania, v níž Gazprom nedávno ukončil svou účast. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes oznámil, že některé divize firmy Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.
Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina ze začátku května stanoví, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat smlouvy ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel už dříve. Dekret výslovně zakazuje dodávky výrobků a surovin sankcionovaným subjektům.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil obnovenou hudební soutěž Intervize. Má představovat protiváhu mezi Rusy populární soutěže Eurovize, z níž bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. Intervize se účastní zástupci z více než 20 zemí, informovala agentura DPA.
Podle šéfa Kremlu usilují všechny země o svobodný rozvoj a zachování své identity. „Právě úcta k tradičním hodnotám a k rozmanitosti kultur je základní myšlenkou soutěže a inspiruje účastníky k uměleckým výkonům," řekl Putin na úvod soutěže, která se koná před zhruba 11 000 diváky v moskevské koncertní hale Live Arena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní.
Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
