Gazprom utahuje kohouty do EU i Turecka. Putinův plyn míří hlavně do Číny
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 procenta na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 procent vzrostly.
Těžba suroviny v prvních čtyřech měsících roku klesla o 2,5 procenta na 175,4 miliardy krychlových metrů. Dodávky na domácí trh se ve sledovaném období snížily o 3,7 procenta, zejména kvůli teplému počasí v únoru.
Gazprom také uvedl, že objem plynu v evropských podzemních zásobnících koncem dubna činil 6,9 miliardy krychlových metrů. Pokud chce EU dosáhnout svého cíle naplnit tyto zásobníky na 90 procent, potřebuje podle ruské firmy dalších 56 miliard krychlových metrů.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.
„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.
Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.
„Obnova zásob plynu v evropských podzemních zásobnících představuje velmi náročný úkol,“ uvedl Gazprom, z jehož zprávy cituje agentura AFP. Gazprom také upozornil, že denní objem dodávek má své technické limity, a poukázal rovněž na to, že množství plynu dostupného pro evropský trh výrazně ovlivňuje rostoucí poptávka v Asii.
Gazprom minulý týden zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin – nechce totiž pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto už letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako je Katar či Spojené státy, dále rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
