Gazprom utahuje kohouty do EU i Turecka. Putinův plyn míří hlavně do Číny
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 procenta na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 procent vzrostly.
Těžba suroviny v prvních čtyřech měsících roku klesla o 2,5 procenta na 175,4 miliardy krychlových metrů. Dodávky na domácí trh se ve sledovaném období snížily o 3,7 procenta, zejména kvůli teplému počasí v únoru.
Gazprom také uvedl, že objem plynu v evropských podzemních zásobnících koncem dubna činil 6,9 miliardy krychlových metrů. Pokud chce EU dosáhnout svého cíle naplnit tyto zásobníky na 90 procent, potřebuje podle ruské firmy dalších 56 miliard krychlových metrů.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
„Obnova zásob plynu v evropských podzemních zásobnících představuje velmi náročný úkol,“ uvedl Gazprom, z jehož zprávy cituje agentura AFP. Gazprom také upozornil, že denní objem dodávek má své technické limity, a poukázal rovněž na to, že množství plynu dostupného pro evropský trh výrazně ovlivňuje rostoucí poptávka v Asii.
Gazprom minulý týden zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin – nechce totiž pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto už letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako je Katar či Spojené státy, dále rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
