Gazprom utahuje kohouty do EU i Turecka. Putinův plyn míří hlavně do Číny
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 procenta na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 procent vzrostly.
Těžba suroviny v prvních čtyřech měsících roku klesla o 2,5 procenta na 175,4 miliardy krychlových metrů. Dodávky na domácí trh se ve sledovaném období snížily o 3,7 procenta, zejména kvůli teplému počasí v únoru.
Gazprom také uvedl, že objem plynu v evropských podzemních zásobnících koncem dubna činil 6,9 miliardy krychlových metrů. Pokud chce EU dosáhnout svého cíle naplnit tyto zásobníky na 90 procent, potřebuje podle ruské firmy dalších 56 miliard krychlových metrů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
OBRAZEM: Mladí vojáci ve věku 18 až 24 let procvičují vojenské dovednosti na cvičišti poblíž Charkova na Ukrajině.
Agentura Reuters uvedla, že Rusko dnes oznámilo zákaz vstupu 21 osobám, které obvinilo ze spolupráce s „destruktivními britskými médii“ a šíření protiruských narativů. Mezi osobami jsou novináři, odborníci a členové nevládních organizací. Jména byla přidána na seznam stovek dalších západních občanů, které na svůj „stop list“ od začátku války Rusko zařadilo.
„Obnova zásob plynu v evropských podzemních zásobnících představuje velmi náročný úkol,“ uvedl Gazprom, z jehož zprávy cituje agentura AFP. Gazprom také upozornil, že denní objem dodávek má své technické limity, a poukázal rovněž na to, že množství plynu dostupného pro evropský trh výrazně ovlivňuje rostoucí poptávka v Asii.
Gazprom minulý týden zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin – nechce totiž pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto už letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako je Katar či Spojené státy, dále rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
