Gazprom utahuje kohouty do EU i Turecka. Putinův plyn míří hlavně do Číny
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 procenta na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 procent vzrostly.
Těžba suroviny v prvních čtyřech měsících roku klesla o 2,5 procenta na 175,4 miliardy krychlových metrů. Dodávky na domácí trh se ve sledovaném období snížily o 3,7 procenta, zejména kvůli teplému počasí v únoru.
Gazprom také uvedl, že objem plynu v evropských podzemních zásobnících koncem dubna činil 6,9 miliardy krychlových metrů. Pokud chce EU dosáhnout svého cíle naplnit tyto zásobníky na 90 procent, potřebuje podle ruské firmy dalších 56 miliard krychlových metrů.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že případné dodání amerických střel Tomahawk Ukrajině by zničilo vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Prohlásil to ve videu, které zveřejnil novinář státní televize Pavel Zarubin. Putin reagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž o tyto střely s plochou dráhou letu požádal bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti označil Putina za zklamání a Rusko za „papírového tygra“, protože se mu nepodařilo Ukrajinu ovládnout.
Americký viceprezident J. D. Vance už v září potvrdil, že Washington zvažuje ukrajinskou žádost o střely s dlouhým doletem schopné zasáhnout cíle hluboko v Rusku, včetně Moskvy. Agentura Reuters ale uvedla, že dodávky Tomahawků se jeví jako nepravděpodobné, protože současné zásoby jsou určeny především pro americké námořnictvo.
„Obnova zásob plynu v evropských podzemních zásobnících představuje velmi náročný úkol,“ uvedl Gazprom, z jehož zprávy cituje agentura AFP. Gazprom také upozornil, že denní objem dodávek má své technické limity, a poukázal rovněž na to, že množství plynu dostupného pro evropský trh výrazně ovlivňuje rostoucí poptávka v Asii.
Gazprom minulý týden zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin – nechce totiž pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto už letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako je Katar či Spojené státy, dále rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
