Další zavřený kohoutek: Gazprom kvůli sankcím nesmí používat polskou část plynovodu Jamal
Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.
Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ dodal.
Plynovod Jamal obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, v posledních týdnech ale většinou fungoval v obráceném režimu, takže dodával plyn z Německa do Polska. Rusko vývoz plynu do Polska koncem dubna zastavilo kvůli odmítnutí požadavku na platby v rublech.
Německý úřad pro regulaci energetického trhu se domnívá, že zastavení dodávek plynovodem Jamal přes Polsko neohrozí energetickou bezpečnost Německa. „Už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel,“ uvedl dnes mluvčí úřadu. „Většina plynu směřovala do Polska,“ dodal.
„V posledních dnech byl plynovod Jamal používán spíše reverzním směrem, pro dodávky plynu z Německa do Polska. Zásobování německých a dále českých zákazníků bude proto nadále zajišťováno hlavním exportním plynovodem pro ruský plyn Nord Stream 1, tak jako doposud. K tomu je nadále k dispozici většina ukrajinského tranzitu, přes rusko-ukrajinské spory ohledně přepravních tras přes Ukrajinu,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Přesto je podle něj výpadek plynovodu negativním faktorem zvyšujícím riziko při případné kumulaci dalších problémů na Ukrajině. „Ceny budou proto reagovat zřejmě růstem, nebude se ale jednat o nic šokového,“ dodal.
Kolem 17:00 SELČ vykazovala cena plynu pro evropský trh nárůst o zhruba 11 procent na 104,5 eura (zhruba 2600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Cena v poslední době prochází značnými výkyvy. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.
O uvalení sankcí na společnost EuRoPol GAZ informovalo Rusko ve středu. Sankce uvalilo také na divize německé společnosti Gazprom Germania, v níž Gazprom nedávno ukončil svou účast. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes oznámil, že některé divize firmy Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.
Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina ze začátku května stanoví, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat smlouvy ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel už dříve. Dekret výslovně zakazuje dodávky výrobků a surovin sankcionovaným subjektům.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
