Ruští vojáci opět terčem vtipů: V bitevním vrtulníku vezli ukradenou pračku?
Polemiky na sociálních sítích vyvolal snímek torza domácího spotřebiče v troskách ruského vrtulníku sestřeleného na Ukrajině. Někteří uživatelé se divili výskytu pračky na palubě bitevní helikoptéry, cožpak nejsou v Rusku k dostání? Anebo snad přepínání pracích programů slouží ke změně otáček a nastavení rotoru? A co „máchání a ždímání“ asi udělá s helikoptérou?
Seriózněji naladění komentátoři snímek dávali do souvislosti s informacemi, že vzhledem k nedostatku počítačových čipů začaly ruské zbrojovky do svých sofistikovanějších výrobků montovat čipy, které původně byly určeny pro chladničky. Možná by ke stejnému účelu mohly posloužit i čipy z praček. Vzápětí však následovalo upozornění, že asi nejde o pračku, ale o sušičku.
Na palubě bitevních vrtulníků Mi-24, zvaných v modernizované verzi Mi-35, je i prostor pro převoz malého výsadku, a tak se lze dohadovat, zda jej posádka nevyužila i k přepravě kořisti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve v narážce na zprávy o rabování, jehož se dopouštějí ruští okupanti, prohlásil, že jejich snem je nejspíše ukořistit záchodovou mísu - a samým štěstím zemřít.
Tato myšlenka inspirovala polské tvůrce kresleného filmu ke svérázné verzi potopení ruského křižníku Moskva: Pozornost ruských námořníků odláká ukrajinský dron nesoucí zcela novou toaletní mísu, čehož ukrajinští vojáci využijí k odpálení protilodní střely a potopení ruské vlajkové lodi.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
