Záchranáři přišli s „fíglem“. Chytře maskovaný vlak převáží zraněné z ukrajinských bojišť
Nezisková organizace Lékaři bez hranic přišla s plánem, jak rychle a efektivně zachraňovat zraněné civilisty z okupovaných oblastí Ukrajiny, aniž by přitahovala příliš velkou pozornost. Minulý měsíc spolek poprvé vyslal chytře maskovaný vlak vybavený nemocničními lůžky, kyslíkovými bombami, léky a dalšími zdravotnickými potřebami, ve kterém zdejší i zahraniční zdravotníci objíždějí válkou zmítanou zemi a převáží raněné do utajených center na okrajích měst. Dosud se jim podařilo zachránit asi 400 pacientů, jak dlouho ale vydrží bez spánku?
Zvenku vypadají vagóny jako každý jiný vlak ze sovětské éry, nalakovány jsou žlutou a modrou barvou a perfektně tak zapadají mezi ostatní vlaky převážející ukrajinské uprchlíky. Vnitřek vagónů ale organizace změnila k nepoznání. Místo kupé a řadových sedadel se v každém vagónu nachází až osm nemocničních lůžek, stroje určené k filtraci vzduchu, nosítka a odhodlaný zdravotnický personál, který denně procestuje stovky až tisíce kilometrů ve snaze zachránit co největší počet zraněných civilistů. Ačkoli vlak začal objíždět města Ukrajiny teprve minulý měsíc, dobrovolníkům se podařilo zachránit už přes 400 lidí.
„V minulosti jsme nikdy nic takového neudělali,“ řekl pro server DailyMail britský šéf pohotovostních týmů Christopher Stokes. „Myslím si, že se ošetřovací vlaky nepoužily od druhé světové války.“ Osm vagónů se jim podařilo kompletně přeměnit během pouhých tří týdnů, některé z nich jsou určené pro pacienty s těžkými zraněními, další pro pacienty schopné chůze a jejich rodinné příslušníky. Ve vlaku je také celkem pět lůžek z nemocničních jednotek intenzivní péče.
Organizace musela v rámci rekonstrukce rozšířit dveře vagónů, aby jimi mohli bez problému procházet zdravotníci s nosítky a vozíčky. Ačkoli se spolek snažil vlak co nejvíc zmodernizovat, jeho vytápěcí systém je poháněn uhelným topičem na palubě každého vagónu. O něco modernější lokomotiva jede na elektřinu a během cesty si udržuje rychlost necelých 100 kilometrů za hodinu.
Krátká chvilka odpočinku
Péče o pacienty v jedoucím vlaku je podle zdravotníků výzva sama o sobě. „Hýbete se, pacient se hýbe, všechno se hýbe,“ popisovala 31letá belgická zdravotní sestra Margot Baro, nezvykle složité je podle ní například zavádění nitrožilní infuze. Dobrovolníci zde pečují o civilisty každého věku, na palubě se už svezli senioři i děti. Jedním z nich byl například 15letý Ihor, kterého v Doněcké oblasti zasáhla ruská bomba, chlapec bude v nejbližší době potřebovat plastickou operaci obličeje a krku.
Vlak pacienty z přední linie převáží do utajených přechodných center na předměstí velkých západoukrajinských měst včetně Lvova. Z těchto center je pak dále rozváží sanitky do okolních nemocnic.
Několikadenní cesty jsou pro zdravotníky extrémně náročné, pracují téměř 24 hodin denně a během pobytu ve vlaku nemají přístup ani ke sprše. „Sprchování se je pro mě oslava,“ uvedl švédský lékař Stig Walravens, který na palubě zastává funkci jakéhosi primáře. Organizace do týmu přibrala psychologa, který se medikům snaží práci v traumatizujícím prostředí alespoň částečně ulehčit.
Po několika dnech cesty si zdravotníci krátce odpočinou v hotelích nedaleko lékařských center, než opět nastoupí do vlaku a vyrazí pro další civilisty. Ve vlaku si mohou maximálně na několik hodin střídavě odpočinout na tvrdých nepohodlných palandách, péče o nevinné pacienty jim za to ale stojí. „Je příšerné, čím si ti lidé prošli,“ řekla 28letá lvovská paramedička Roskolana Pavlyšynová. „Je to slovy nepopsatelné zlo a doufám, že teď už jsou v bezpečí.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
