Záchranáři přišli s „fíglem“. Chytře maskovaný vlak převáží zraněné z ukrajinských bojišť
Nezisková organizace Lékaři bez hranic přišla s plánem, jak rychle a efektivně zachraňovat zraněné civilisty z okupovaných oblastí Ukrajiny, aniž by přitahovala příliš velkou pozornost. Minulý měsíc spolek poprvé vyslal chytře maskovaný vlak vybavený nemocničními lůžky, kyslíkovými bombami, léky a dalšími zdravotnickými potřebami, ve kterém zdejší i zahraniční zdravotníci objíždějí válkou zmítanou zemi a převáží raněné do utajených center na okrajích měst. Dosud se jim podařilo zachránit asi 400 pacientů, jak dlouho ale vydrží bez spánku?
Zvenku vypadají vagóny jako každý jiný vlak ze sovětské éry, nalakovány jsou žlutou a modrou barvou a perfektně tak zapadají mezi ostatní vlaky převážející ukrajinské uprchlíky. Vnitřek vagónů ale organizace změnila k nepoznání. Místo kupé a řadových sedadel se v každém vagónu nachází až osm nemocničních lůžek, stroje určené k filtraci vzduchu, nosítka a odhodlaný zdravotnický personál, který denně procestuje stovky až tisíce kilometrů ve snaze zachránit co největší počet zraněných civilistů. Ačkoli vlak začal objíždět města Ukrajiny teprve minulý měsíc, dobrovolníkům se podařilo zachránit už přes 400 lidí.
„V minulosti jsme nikdy nic takového neudělali,“ řekl pro server DailyMail britský šéf pohotovostních týmů Christopher Stokes. „Myslím si, že se ošetřovací vlaky nepoužily od druhé světové války.“ Osm vagónů se jim podařilo kompletně přeměnit během pouhých tří týdnů, některé z nich jsou určené pro pacienty s těžkými zraněními, další pro pacienty schopné chůze a jejich rodinné příslušníky. Ve vlaku je také celkem pět lůžek z nemocničních jednotek intenzivní péče.
Organizace musela v rámci rekonstrukce rozšířit dveře vagónů, aby jimi mohli bez problému procházet zdravotníci s nosítky a vozíčky. Ačkoli se spolek snažil vlak co nejvíc zmodernizovat, jeho vytápěcí systém je poháněn uhelným topičem na palubě každého vagónu. O něco modernější lokomotiva jede na elektřinu a během cesty si udržuje rychlost necelých 100 kilometrů za hodinu.
Krátká chvilka odpočinku
Péče o pacienty v jedoucím vlaku je podle zdravotníků výzva sama o sobě. „Hýbete se, pacient se hýbe, všechno se hýbe,“ popisovala 31letá belgická zdravotní sestra Margot Baro, nezvykle složité je podle ní například zavádění nitrožilní infuze. Dobrovolníci zde pečují o civilisty každého věku, na palubě se už svezli senioři i děti. Jedním z nich byl například 15letý Ihor, kterého v Doněcké oblasti zasáhla ruská bomba, chlapec bude v nejbližší době potřebovat plastickou operaci obličeje a krku.
Vlak pacienty z přední linie převáží do utajených přechodných center na předměstí velkých západoukrajinských měst včetně Lvova. Z těchto center je pak dále rozváží sanitky do okolních nemocnic.
Několikadenní cesty jsou pro zdravotníky extrémně náročné, pracují téměř 24 hodin denně a během pobytu ve vlaku nemají přístup ani ke sprše. „Sprchování se je pro mě oslava,“ uvedl švédský lékař Stig Walravens, který na palubě zastává funkci jakéhosi primáře. Organizace do týmu přibrala psychologa, který se medikům snaží práci v traumatizujícím prostředí alespoň částečně ulehčit.
Po několika dnech cesty si zdravotníci krátce odpočinou v hotelích nedaleko lékařských center, než opět nastoupí do vlaku a vyrazí pro další civilisty. Ve vlaku si mohou maximálně na několik hodin střídavě odpočinout na tvrdých nepohodlných palandách, péče o nevinné pacienty jim za to ale stojí. „Je příšerné, čím si ti lidé prošli,“ řekla 28letá lvovská paramedička Roskolana Pavlyšynová. „Je to slovy nepopsatelné zlo a doufám, že teď už jsou v bezpečí.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k bytovému domu v Kyjevě, kde ruská raketa zabila 23 lidí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
