Zelenskyj: S každým dnem války narůstají globální hrozby. Rusko může zaútočit i jinde!
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky. Zelenskyj to podle agentur Reuters a DPA uvedl ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer. V Kyjevě se dnes s ukrajinským prezidentem setkala delegace amerických senátorů v čele s lídrem republikánské senátní menšiny Mitchem McConnellem, informovala agentura Unian.
„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně“, pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.
Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců. Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo.
„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.
Zelenskyj dnes v Kyjevě poděkoval delegaci amerických senátorů za pomoc, kterou dosud USA Ukrajině poskytly. Vyjádřil také naději, že Senát urychleně schválí dosud největší balík peněz na vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině, který již schválila Sněmovna reprezentantů. Sněmovna ještě o téměř sedm miliard dolarů zvýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna, a nově tak na pomoc Ukrajině vyčlenila bezmála 40 miliard dolarů (948 miliard Kč).
Společně s McConnellem, který reprezentuje stát Kentucky, do ukrajinské metropole dorazili další republikánští členové horní komory amerického Kongresu včetně Susan Collinsové, senátorky za Maine, Johna Barrasso, senátora za Wyoming, a texaského senátora Johna Cornyna. McConnell dříve amerického prezidenta Joea Bidena vyzval, aby poskytl Ukrajině veškeré zbraně, které východoevropská země potřebuje, aby se mohla bránit proti Rusku, připomněla agentura Unian.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
