Statečný muž zachraňoval na Ukrajině civilisty pod palbou: Hrůzy z první linie války natočil
Maksym Ševčenko pomáhal v březnu a dubnu evakuovat lidi z ukrajinské Irpině. Své záchranné akce zároveň natáčel, a tak se zrodilo působivé video, které zachycuje hrůzy, jimž jsou lidé na Ukrajině vystaveni. Své kamarády a civilisty odvážel navzdory tomu, že všude kolem něj vybuchovaly bomby a stříleli vojáci.
Maksym má pro strach uděláno. Nejenže se rozhodl pomoct komukoli, kdo potřeboval, ale ještě si vše natočil na mobil. „Sakra, to bylo blízko,“ pronesl na videu, zatímco jen kousek od něho dopadla bomba. Když projížděl zdevastovanou Irpiní, narazil i na svůj dům. Zbyly z něho jen trosky. „Tak tohle je můj dům. Nebo spíše byl,“ řekl, když procházel kolem.
Ukrajinec projížděl pod palbou město křížem krážem a hledal lidi, kterým by mohl pomoci s evakuací. „Nejdřív jsem pomáhal v Buči a Hostomelu, teď i v Irpini,“ vysvětlil. Když vlezl do jednoho z rozbořených domů, namísto odpovědi na jeho volání se mu dostalo jen strašlivého pohledu na mrtvého civilistu. „A sakra,“ povzdychl si.
V dalším domě našel čtyři civilisty, z toho dva mrtvé. „Takový je ruský svět,“ poznamenal, když k němu z rozbořeného domu přikulhal pes. „Alespoň ty žiješ, přinesu ti nějaké jídlo,“ řekl mu Maksym.
Na auta, kterými evakuoval civilisty, lepil bílé vlajky, aby upozornil, že nejde o vojenskou operaci. To ale vůbec nepomáhalo a Rusové na něj stříleli i tak. Měl štěstí a přežil. Mnoho jiných ale zahynulo. „Rozstříleli i auto s ročním dítětem, dospělí se ho snažili zaštítit vlastními těly, ale marně,“ popsal ruské běsnění. Většinu aut mu vojáci zničili. Vždycky se ale našel někdo, kdo mu poskytl další, aby mohl pokračovat.
Vzpomněl si ale i na událost, kdy mu jedno z aut vypovědělo službu samo. Zrovna přejížděl přes most. „Začala palba a snažili jsme se krýt,“ vzpomínal. Naštěstí přežil, ale auto už nenastartoval. „To auto odešlo přirozenou smrtí,“ usmívá se.
Když si vypůjčil dodávku, prý do ni byl schopný nacpat i šestadvacet lidí. „Ale vešlo by se jich tam klidně třicet,“ uvedl. Do klasického osobního auta se vešlo civilistů sedm. I když byli všichni strachy bez sebe, hrdina Maksym si s nimi dělal selfíčka a snažil se uvolnit atmosféru. Odvezl je do bezpečí, zatímco oni se v hrůze modlili, aby je bůh ušetřil.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
