Saša se rozhodl vzít si svou lásku co nejrychleji: Jeho rodiče se velkého dne kvůli válce nezúčastní
Saša (21) nesmí odjet z Ukrajiny a hrozí mu povolání do zbraně. Na místě se tak rozhodl, že se ve své domovské Oděse co nejdříve ožení se svou láskou Olenou. Na svatbě ale 1. června nebudou moci být jeho rodiče. Maminka ze strachu z Putinových vojsk utekla do Anglie za svým manželem. Svatbu bude moci se svým mužem sledovat alespoň přes Skype, i tak ale zmeškání velkého dne oplakala.
„Neplač, maminko,“ utěšoval v dojemném videohovoru Saša svou matku jen krátce poté, co se rozhodl naplánovat svatbu se svou láskou Olenou. Jeho rodiče u velkého dne svého syna nebudou. Maminka prchla za svým mužem do Walesu. Bála se o život.
Saša musel zůstat ve válkou zmítané zemi. Muži mladší šedesáti let nesmí kvůli branné povinnosti svou vlast opustit. Zůstal tak v Oděse a musí bránit Ukrajinu. A to i přesto, že trpí vrozenou srdeční vadou.
Že zmešká svatbu svého syna, si jeho maminka nemůže odpustit. „Je to velmi těžké,“ přiznala Olena se slzami v očích z Tredegaru v jihozápadním Walesu. „Nechtěla jsem ho tam nechat. Kdyby se mu něco stalo, už nikdy nenajdu klid,“ zoufala si.
Mezi pravidelnými varovnými sirénami ukazuje Saša svým rodičům přes Skype, jak nyní vypadá jeho každodenní život, včetně bunkru, který si postavil pod jejich garáží. „Na sirény už jsme si zvykli,“ popisoval Saša každodenní strasti spojené s válkou.
Jeho otec Joseph na syna mezitím naléhal, aby si zajistil dostatečné zásoby. „Máš tam dost vody?“ ptal se ho na videohovoru několik tisíc kilometrů od něj. A bojí se o jeho zdraví. „Má špatné srdce. Hlavně chci, aby přežil,“ uvedl hrdý táta pro BBC.
Joseph pomáhá své ženě požádat o vízum, aby mohla zůstat ve Spojeném království. Olena ale spíše doufá, že se bude moci co nejdříve do Oděsy za svým synem vrátit. „Snad bude v pořádku. Po každém dešti nakonec vyjde slunce,“ dodala.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
