Ukrajina zavřela kohout. Přijde Evropa o třetinu ruského plynu? Síkela: Česka se to nedotkne
Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka dnes klesly na nulu. Uvedla to agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil přeruší, ale upozornil, že dodávky lze přesměrovat přes propojovací bod Sudža. Odběratelé si zatím na nedostatek dodávek plynu nestěžují a cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku mírně klesá. Zastavení dodávek nemá na Česko vliv, touto cestou do ČR proudí jen malá část dodávek, více než 99 procent plynu k nám přitéká z Německa. Na twitteru to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabší poptávce od evropských odběratelů se snížil.
Ukrajinský provozovatel plynovodů GTSOU sdělil, že ode dneška zastaví dodávky přes Sochranovku kvůli zásahu vyšší moci. Tato klauzule se uplatňuje, když podnik zasáhne událost, kterou nemůže sám nijak ovlivnit. Z přerušení firma obvinila Moskvu a nabídla přesun dodávek přes jiné trasy. Plynovod přes Sochranovku vede přes ukrajinskou Luhanskou oblast, jejíž část je pod kontrolou proruských separatistů.
Síkela: Česka se zastavení dodávek nedotkne
„Dodávky plynu do ČR jsou plynulé a tuzemské zásobníky se plní tempem přes 25 milionů kubíků za den, což odpovídá přibližně dvojnásobku denní spotřeby v létě. Současné tuzemské zásoby přesahují 1,25 miliardy kubíků a jsou více než dvojnásobné oproti loňsku,“ uvedl Síkela.
Zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu do 🇨🇿. Touto cestou k nám proudí jen malá část dodávek, více než 99 procent plynu k nám přitéká z Německa.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) May 11, 2022
Společnost Net4Gas, provozovatel přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR, zaznamenala dnes nárůst tranzitu plynu přes Českou republiku ze západu na východ. „To naznačuje, že některé objemy tranzitu plynu mohly být přesměrovány z ukrajinského koridoru na severní exportní trasu například přes Bělorusko, Polsko a Německo,“ řekl dnes ČTK mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý.
„Dodávky plynu do ČR poslední rusko - ukrajinský spor o způsob přepravy plyn přes ukrajinské území nikterak neovlivní a zřejmě nebude mít ani významnější cenové důsledky,“ řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Stanice Sochranovka se podle něj nachází v Luhanské oblasti pod kontrolou Ruska dlouhodobě a spory, zda se odčerpává plyn, nebo se neodčerpává, nelze nezávisle ověřit. „Nicméně je pochopitelné, že se Ukrajina snaží získat co největší kontrolu nad svým přepravním systémem, jehož poškození se obě válčící strany zatím úzkostlivě vyhýbají. I v případě naprostého přerušení přepravy plynu přes Ukrajinu, což není na pořadu dne, jsou k dispozici trasy přes Baltské moře a Polsko. Z pohledu evropských odběratelů jsou zatím závazky plněny,“ uvedl Gavor.
Hádky o bezpečnost
Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že je technologicky nemožné přesunout všechny objemy do propojovacího bodu Sudža, jak navrhuje ukrajinský podnik GTSOU. Gazprom také odmítl důvody Kyjeva pro vyhlášení vyšší moci na tranzit plynu, Ukrajinci podle něj v uplynulých týdnech v Sochranovce „nerušeně pracovali“.
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků "z území kontrolovaného Kyjevem" výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov agentuře Interfax řekl, že Gazprom dnes dodá přes Ukrajinu 72 milionů metrů krychlových plynu, což je méně než v úterý. Neupřesnil však, zda je to v souladu s požadavky klientů v Evropě. Údaje podle Reuters ukázaly, že žádosti o tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu na vstupním bodě Sudža dnes činily téměř 72 milionů metrů krychlových. V úterý bylo přes Ukrajinu do Evropy přepraveno 95,8 milionu metrů krychlových plynu.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn v TTF se před polednem pohybovala kolem 97 eur za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak pokles o více než jedno procento. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu. TTF je pro cenu plynu v Evropě určující.
Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou pro ruský plyn do Evropy je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.
Tok plynu plynovodem Nord Stream 1 byl dnes stabilní a německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že dodávky do Německa jsou i nadále zajištěny. Plynovod Jamal, který obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, dnes opět fungoval v obráceném režimu. Dodávky z Německa do Polska byly mírně nižší, uvedl provozovatel plynu Gascade. Moldavský provozovatel plynovodu Moldovagaz uvedl, že země nebyla rozhodnutím Kyjeva pozastavit tranzit plynu z Ruska po důležité trase nijak dotčena.
Současná situace podle ukrajinského GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov ležící na územích okupovaných ruskými vojsky. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou zhruba pro 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.
