Černý scénář: Hrozí četné krachy dodavatelů energií, varuje expert. Jak porostou ceny?
Ceny energií letí vzhůru, ale to největší zdražování se projeví až tento podzim a začátkem příštího roku. V Epicentru o tom hovořil energetický expert, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář skupiny ČEZ, Michal Šnobr. Vysvětlil také, proč nás s největší pravděpodobností čekají další krachy dodavatelů elektřiny a plynu i kolik si za energie připlatíme v dalších letech.
Dnes na trhu registrujeme 125 dodavatelů elektřiny a 77 dodavatelů plynu a podle Michala Šnobra hrozí krachy některých z nich. „Jak jdou ceny plynu a elektřiny nahoru, tak pro všechny ty obchodníky vzniká mnoho dalších povinností s tím si jistit své kontrakty u operátorů trhu, což na ně a na jejich cash flow klade obrovské nároky a ne každý obchodník si může říct, třeba jako Pražská plynárenská městu Praha, aby dala kapitál dvě miliardy a půjčit si k tomu dalších šest,“ vysvětlil energetický expert proč hrozí, že by další obchodníci mohli mít problém.
„ To by samozřejmě zatížilo ty velké obchodníky ČEZ, EON a s dalším příjmem klientů DPI by je dostalo do problému. Spotřebitelé by byli v nepříjemné situaci (…) tohle tu opravdu reálně hrozí, takže doufejme, že tohle ministerstvo průmyslu a obchodu ví a bude se to snažit řešit,“ upozornil Šnobr.
Pokud by ta situace zůstala taková jaká je a pokud by ještě nějakým způsobem negradovaly ceny energií eskalací konfliktu na Ukrajině , tak se podle jeho slov bavíme o nízkých desítkách dodavatelů, kteří by na trhu zůstaly.
„V roce 2016 byl roční kontrakt na elektřinu za 20 Euro, v roce 2019 ČEZ prodával svou celoroční produkci zhruba na úrovni 31 Eur, v loňském roce to bylo 50 Euro, letošním rokem se přibližujeme 100 Eurům a na rok 2023 ty ceny jsou aktuálně kolem 200 Euro. Z toho vidíte tu neskutečnou dynamiku,“ popsal exponenciální růst cen.
Michal Šnobr ale podle svých slov doufá, že dojde k uklidnění situace, a vysvětlil, že to závisí na vývoji cen plynu, protože naše cena elektřiny se vytváří v Německu a v Německu je cena elektřiny závislá na ceně plynu. „Já doufám, že se ta situace uklidní, protože pokud ne, tak máme velký problém a to vůbec nemluvím o eskalaci válečné situace a nemluvím o tom, že by Rusové ten kohout úplně zavřeli. V takové situaci bychom byli na jiné planetě a řešili jiné problémy,“ varuje Šnobr.
Průmysl i domácnosti v ohrožení?
Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu se podle něj nevrátíme na 30 ani na 50 Euro: „Vidím takový nový cenový normál mezi 90-130 Eury, na úrovni tohoto roku. Je to znatelné zdražení, ale zvládnutelné. Tam má pak smysl pomoci sociálně slabým skupinám. Pokud ty ceny zůstanou dlouhodoběji ještě vyšší, tak se ale nebavíme o sociálně slabých skupinách, ale bavíme se o ohrožení určité části průmyslu, podnikání a byznysu a také mnohem větší skupině spotřebitelů jak v oblasti plynu, tak elektřiny, které by to bezprostředně ohrozilo.“
Krátkodobé řešení neexistuje. V současné době doporučuje Michal Šnobr zejména šetřit. „Hledat do budoucna alternativy, šetřit tak že snížím teplotu v domácnosti v zimě, opravdu se zabývat tím, jestli musím topit úplně všude, jestli musím topit plynem na chalupě, když tam nejsem…a pak hledat alternativy, tzn. tepelná čerpadla, solární panely, zateplovat…,“ míní a také dodal, že s výměnou plynového kotle by prozatím chvíli počkal.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
no kdyby z Ameriky, ale z Emirátu to bude dílo, Pekárová už jedná, právě teď