Černý scénář: Hrozí četné krachy dodavatelů energií, varuje expert. Jak porostou ceny?
Ceny energií letí vzhůru, ale to největší zdražování se projeví až tento podzim a začátkem příštího roku. V Epicentru o tom hovořil energetický expert, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář skupiny ČEZ, Michal Šnobr. Vysvětlil také, proč nás s největší pravděpodobností čekají další krachy dodavatelů elektřiny a plynu i kolik si za energie připlatíme v dalších letech.
Dnes na trhu registrujeme 125 dodavatelů elektřiny a 77 dodavatelů plynu a podle Michala Šnobra hrozí krachy některých z nich. „Jak jdou ceny plynu a elektřiny nahoru, tak pro všechny ty obchodníky vzniká mnoho dalších povinností s tím si jistit své kontrakty u operátorů trhu, což na ně a na jejich cash flow klade obrovské nároky a ne každý obchodník si může říct, třeba jako Pražská plynárenská městu Praha, aby dala kapitál dvě miliardy a půjčit si k tomu dalších šest,“ vysvětlil energetický expert proč hrozí, že by další obchodníci mohli mít problém.
„ To by samozřejmě zatížilo ty velké obchodníky ČEZ, EON a s dalším příjmem klientů DPI by je dostalo do problému. Spotřebitelé by byli v nepříjemné situaci (…) tohle tu opravdu reálně hrozí, takže doufejme, že tohle ministerstvo průmyslu a obchodu ví a bude se to snažit řešit,“ upozornil Šnobr.
Pokud by ta situace zůstala taková jaká je a pokud by ještě nějakým způsobem negradovaly ceny energií eskalací konfliktu na Ukrajině , tak se podle jeho slov bavíme o nízkých desítkách dodavatelů, kteří by na trhu zůstaly.
„V roce 2016 byl roční kontrakt na elektřinu za 20 Euro, v roce 2019 ČEZ prodával svou celoroční produkci zhruba na úrovni 31 Eur, v loňském roce to bylo 50 Euro, letošním rokem se přibližujeme 100 Eurům a na rok 2023 ty ceny jsou aktuálně kolem 200 Euro. Z toho vidíte tu neskutečnou dynamiku,“ popsal exponenciální růst cen.
Michal Šnobr ale podle svých slov doufá, že dojde k uklidnění situace, a vysvětlil, že to závisí na vývoji cen plynu, protože naše cena elektřiny se vytváří v Německu a v Německu je cena elektřiny závislá na ceně plynu. „Já doufám, že se ta situace uklidní, protože pokud ne, tak máme velký problém a to vůbec nemluvím o eskalaci válečné situace a nemluvím o tom, že by Rusové ten kohout úplně zavřeli. V takové situaci bychom byli na jiné planetě a řešili jiné problémy,“ varuje Šnobr.
Průmysl i domácnosti v ohrožení?
Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu se podle něj nevrátíme na 30 ani na 50 Euro: „Vidím takový nový cenový normál mezi 90-130 Eury, na úrovni tohoto roku. Je to znatelné zdražení, ale zvládnutelné. Tam má pak smysl pomoci sociálně slabým skupinám. Pokud ty ceny zůstanou dlouhodoběji ještě vyšší, tak se ale nebavíme o sociálně slabých skupinách, ale bavíme se o ohrožení určité části průmyslu, podnikání a byznysu a také mnohem větší skupině spotřebitelů jak v oblasti plynu, tak elektřiny, které by to bezprostředně ohrozilo.“
Krátkodobé řešení neexistuje. V současné době doporučuje Michal Šnobr zejména šetřit. „Hledat do budoucna alternativy, šetřit tak že snížím teplotu v domácnosti v zimě, opravdu se zabývat tím, jestli musím topit úplně všude, jestli musím topit plynem na chalupě, když tam nejsem…a pak hledat alternativy, tzn. tepelná čerpadla, solární panely, zateplovat…,“ míní a také dodal, že s výměnou plynového kotle by prozatím chvíli počkal.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
no kdyby z Ameriky, ale z Emirátu to bude dílo, Pekárová už jedná, právě teď