Bělorusko mobilizuje armádu u ukrajinských hranic. Nasadilo 20 tisíc vojáků
Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl dnes podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 000 vojáků. Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.
„Musíme reagovat na seskupení až 20 000 vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení Hulevič.
Šéf generálního štábu kromě toho uvedl, že bezpečnostní hrozby pro Bělorusko představuje také zvyšující se vojenská přítomnost USA a jejich spojenců u běloruských hranic. Hulevič prohlásil, že „seskupení“ vojáků USA a jejich spojenců se za posledního půl roku více než zdvojnásobilo.
Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.
Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Nebezpečí pro Bělorusko podle něj představuje mimo jiné také nárůst „leteckého seskupení“ v Polsku a pobaltských zemích. Vysláním dalších vojáků a armádní techniky do zemí ve střední a východní Evropě reagovala Severoatlantická aliance právě na ruskou agresi na Ukrajině.
