Putinův rozkaz vypálit jaderné zbraně by podle experta generálové neuposlechli, bojí se tribunálu
Nebezpečí jaderného útoku na Ukrajině je asi největší hrozba, kterou ruský prezident Vladimir Putin má a rozhodně se nebojí to Západu připomínat. Expert na Rusko s vazbami na investigativní skupinu Bellingcat se však domnívá, že kdyby došlo na pomyslné lámání chleba a Putin vydal rozkaz k užití jaderných zbraní, jeho armádní ani političtí šéfové by neposlechli. Oligarchové, politikové i generálové nechtějí riskovat, obávají se válečného tribunálu.
Odborník na Rusko a investigativní novinář Christo Grozev poznamenal, že Putinovi oligarchové se bojí toho, že jejich vůdce je smrtelně nemocný a umírá. Grozev trvá na tom, že ruské velení by odmítlo rozkaz užít jaderné zbraně proti Ukrajině, uvedl list Daily Mail. Na počátku války – 27. února, uvedl Putin ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, čímž vyvolal strach celého světa. Nicméně i přes to Západ nepřestal podporovat Ukrajinu a naopak zintenzivnil dodávky zbraní.
Putinovy jaderné hrozby
Putin tak čas od času pohrozí, že Rusko je ochotné použít taktické jaderné zbraně, a minulý týden dokonce ruský moderátor v televizi hrozil, že tsunami vyvolané jaderným útokem by „spláchlo“ i Británii a Irsko. Ruský prezident s oblibou užívá televizní osobnosti k hlásání kremelské propagandy, hrozby se tak v přímých přenosech objevují pravidelně.
Grozev se věnoval také Putinovu zdraví, které se stejně jako ruské jaderné zbraně těší obrovskému zájmu médií. „Viděli jsme, jak se místy až křečovitě drží stolu pravou rukou při setkání s ministrem Šojguem. Otok dosvědčuje jeho košile a sako, potažmo bunda, které jsou mu těsné u krku. Kulhá. Je otázkou, zda je skutečně nemocný, nebo si jen přejeme, aby nemocný byl,“ polemizoval expert.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
Na čem závisí loajalita generálů?
„Nemůžu dát odpověď bez více informací. Co ale víme, je, že oligarchové z jeho nejužšího kruhu věří, že Putin nemocný je,“ navázal Grozev. „Víme také, že z centrály FSB byl zaslán dopis všem regionálním šéfům, psalo se v něm: Pokud uslyšíte, že by byl vážně nemocný, nevěnujte tomu pozornost,“ řekl odborník. „Což znamená naprostý opak. Podle mě nezáleží na tom, jestli umírá, nebo je vážně nemocný, záleží na tom, co si myslí lidé v jeho okolí. To je rozhodující faktor, to udává, zda mu lidé zachovají loajalitu,“ vysvětlil.
„Proto se domnívám, že by to rovněž rozhodlo o tom, zda by vyplnili i jeho rozkazy o zabití nepřítele jakýmikoliv prostředky,“ prohlásil Grozev. Dodal také, že se ruské vedení obává toho, že pokud by Putina poslechli a vypálili jaderné zbraně na Ukrajinu, a on by pak zemřel, neměl by je kdo chránit před válečným tribunálem. „To, že stanou před moderním Norimberským soudem, je pro ně čím dál reálnější,“ uvedl Grozev.
Expert rovněž tvrdí, že Putinovi spojenci jsou toho názoru, že „by bylo lepší, aby Putin zemřel na nemoc, než aby dál ničil Ukrajinu a s ní v podstatě i Rusko“. Řekl s odkazem na to, že s kolegy mají k dispozici nahrávky hovorů oligarchů, kteří mají „extrémně blízko k Putinovi“. „To je jejich současné rozpoložení, takhle přemýšlejí. Pasivně, a vlastně i aktivně, přemýšlejí, jak to skončit,“ doplnil.
„Berme to tak, že každý generál či plukovník, který na frontě ztratil syna, vnuka, synovce, by se mohl stát potenciálním Berijou,“ poukázal Grozev. Lavrentij Berija působil jako šéf tajné policie za vlády Josifa Stalina, podle některých historiků však diktátora nenáviděl a traduje se, že se ho měl pokusit otrávit, aby uspíšil Stalinovu smrt.
