Před válkou hrdinové, po ní vlastizrádci. Případ Rudolfa Berana a Jana Syrového je znovu před soudem
Vrchní soud v Praze oznámil znovuotevření případu z roku 1947. Hlavními aktéry v něm byli generál Jan Syrový (†82) a bývalý premiér Rudolf Beran (†67). Ti byli Národním soudem uznáni vinnými a odsouzeni ke dvaceti letům těžkého žaláře. Syrový byl propuštěn během amnestie v roce 1960, Beran ve věznici v roce 1954 zemřel. Rodiny doufají, že se po desítkách let očistí jejich pověst.
Rodiny bývalých generálů a premiérů Jana Syrového a Rudolfa Berana možná čeká po 75 letech očištění jejich pověsti. Vrchní soud v Praze totiž v týdnu potvrdil, že případ s oběma „vlastizrádci“ znovu obnoví. Objevily se totiž nové skutečnosti, které předchozí rozsudek, při kterém byli oba aktéři odsouzeni na 20 let žaláře, z roku 1947, zpochybňují. Rozhodnutí o znovuotevření případu u soudu rodiny obou odsouzených potěšilo. Příbuzní generála Syrového se o jeho rehabilitaci pokoušeli už v roce 2021. Na konci loňského roku však Městský soud v Praze sdělil, že k obnovení procesu nebyly předloženy nové a převratné důkazy. Nyní je vše jinak!
Žalobcem byl Josef Urválek, který poslal na smrt Miladu Horákovou
Například obhájce praprasynovce Jana Syrového, Lubomír Müller, České televizi sdělil, že případ byl silně zpolitizovaný. Syrovému bylo během procesu v roce 1947 například vyčítáno, že si podal ruku s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem nebo že v březnu 1939 po kapitulaci Československa nevydal jako ministr národní obrany rozkaz ke zničení vojenského materiálu. Obhájce také upozorňuje na to, že žalobcem případu v roku 1947 byl Josef Urválek, československá obdoba nechvalně proslulého Stalinova prokurátora Andreje Vyšinského. Ten se později stal tváří komunistických monstrprocesů, jako byl například ten s Miladou Horákovou.
Generál Jan Syrový byl po vypuknutí 1. světové války v roce1914 legionářem v Rusku a posléze se stal jedním z tamních velitelů čs. legií. Vypracoval se až na armádního generála a od března do října 1926 a od září 1938 do dubna 1939 byl ministrem národní obrany. Po skončení 2. světové války byl československým Národním soudem obviněn ze spolupráce s nacistickými okupanty a byl poslán na 20 let do vězení. V roce 1960 byl amnestován a zbytek života pracoval jako noční hlídač. Nikdy se však nesmířil s tím, že byl označen za vlastizrádce.
Beran se z žaláře už nevrátil
Podobně na tom byl i politik Rudolf Beran. Soud bude jako v případě Syrového přezkoumávat všechny dostupné informace, aby případně vyloučil jakoukoliv možnou spolupráci s nacisty. Ten v letech 1935 – 1938 vedl agrární stranu a během první republiky byl velmi uznávaným politikem. Od prosince 1938 do dubna 1939 byl předsedou vlády. V květnu 1941 byl zatčen gestapem a odsouzen k 10 letům žaláře. V květnu 1945 byl sice Američany osvobozen, ale volnosti si moc neužil. V dubnu 1947 byl stejně jako Syrový odsouzen za kolaboraci s nacisty a do vězení putoval znovu, tentokrát na 20 let žaláře. Po sedmi letech ale ve věznici zemřel.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.