Rusové zničili další obec. „Dostihla nás válka. Jsou snad naše domy strategické cíle?“ pláčou Ukrajinci
Viktor Holovačuk se vrátil z noční směny v jedné z oceláren na jihovýchodě Ukrajiny, jen aby zjistil, že mu bombový útok strhl střechu z domu a pod sutinami pohřbil jeho psa Malyše. Bomba dopadla těsně před rozedněním a v klidné, chatami lemované ulici ve vesnici Novotavryčeske zanechala široký kráter. Obec se nachází pár desítek kilometrů od Záporoží a zhruba 40 kilometrů od frontové linie, kde bojují ukrajinské a ruské jednotky.
„Jak bych to popsal? Jako šok - nevěřil jsem tomu, dokud jsem se nevrátil,“ řekl agentuře Reuters Holovačuk na svém dvoře zasypaném troskami. „Nejsou tu žádné vojenské objekty. Tak co - je můj dům strategickým cílem? Nebo ten sousedův? Co tu bylo ke zničení?“ ptal se za zvuku dalšího, tentokrát vzdáleného výbuchu.
Opodál z rozbitých betonových desek strnule trčí psí nohy. Holovačuk s pomocí svého souseda nepořádek uklidil, Malyšovo tělo opatrně zvedl a zabalené v dece ho uložil pod kvetoucí ovocný strom.
Obyvatelé Novotavryčeske říkají, že si od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, na zvuky výbuchů a raket zvykli. Dnešní útok byl ale první, který přímo zasáhl vesnici. Rusko svou agresi na Ukrajině nazývá speciální vojenskou operací a uvádí, že na civilisty necílí.
„Nic takového se tu až doteď nestalo,“ řekl šéf místní rady Vasyl Zakarljuka. „Zaprvé je to strach. Strach a hrůza, protože nás dostihla válka. Všichni se báli, lidé pobíhali kolem a strachovali se,“ uvedl. „Hlavní ale je, že jsou všichni naživu,“ dodal.
Válka rozděluje rodiny
V době výbuchu v domě nikdo nebyl, protože válka už stihla Holovačukovu rodinu rozdělit. Jeho dva synové odešli bojovat za ukrajinské síly a manželka a 11letá dcera utekly do relativního bezpečí na západ Ukrajiny. Když jí o zasaženém domě říkal po telefonu, Holovačukova žena podle něj plakala.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc.
Tlaková vlna z exploze roztříštila okna jejich domu a vymrštila střepiny s takovou silou, že prorazily kovové ploty domů dál v ulici.
Rodiče a přátelé Holovačukovi pomohli z domu zasypaného rozbitým sklem, kusy omítky a dřeva, zachránit nábytek a další majetek. Rozvětvená rodina se ale zdráhá opustit vesnici, kde před válkou zažila mnoho šťastných chvil, uvedla Holovačukova 65letá matka Kateryna. „Jestli to bude příliš nebezpečné, odejdeme. Ale teď ještě ne,“ dodala.
