Sankce dopadají na Západ, hlásá Putin. Jen Moskva má přitom 200 tisíc nových nezaměstnaných
Na 200 000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal, že kurz rublu se vrací k normálu a uvalené sankce se negativně podepisují hlavně na západních zemích.
Zastavení činnosti zahraničních firem je součástí protiruských sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Sankce zahrnují i zablokování aktiv ruských občanů v zahraničí, což hodlá Rusko právně napadnout, oznámila dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Nicméně dodala, že takový krok bude nutné pečlivě promyslet a důkladně právně zdůvodnit.
Sobjanin dnes na svém blogu napsal, že lidem, kteří přijdou v důsledku odchodu zahraničních firem z Moskvy, jsou moskevské úřady připraveny pomoci rekvalifikačními kurzy nebo nabídkou dočasné práce v sociálních službách.
Pozastavení aktivit v Rusku v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu oznámil například německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma, švédský oděvní řetězec H&M, španělský prodejce oděvů Inditex nebo švédská nábytkářská značka IKEA. V Moskvě se tak mimo jiné kvůli tomu zavřela řada prodejen zboží zahraničních firem.
Nabiullinová dnes také uvedla, že sankce zprvu zasáhly finanční sektor a nyní mají velký vliv na ekonomiku obecně. „Naše hospodářství vstoupilo v důsledku sankcí do obtížného období strukturálních změn,“ uvedla.
Hlavní problémy jsou spojené s dovozními restrikcemi a logistikou zahraničního obchodu. „Ruští výrobci se budou muset změně přizpůsobit, hledat nové partnery, jinou logistiku či se ve výrobě zaměřit na produkty dřívější generace,“ dodala. To vše podle ní ale nějaký čas potrvá.
Kurz rublu se vrací k normálu
Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
„Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. „Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.
K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Také počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání podle Putina zůstává „poměrně nízký“. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ale například odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200 000 lidí.
„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ okomentoval západní protiruské sankce Putin. „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ zdůraznil ruský prezident.
Dolar se nyní prodává zhruba za 80 rublů, zatímco na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj, ale výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
