Sankce dopadají na Západ, hlásá Putin. Jen Moskva má přitom 200 tisíc nových nezaměstnaných
Na 200 000 lidí může přijít v ruském hlavním městě o práci kvůli odchodu zahraničních firem, odhadl starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Dodal, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal, že kurz rublu se vrací k normálu a uvalené sankce se negativně podepisují hlavně na západních zemích.
Zastavení činnosti zahraničních firem je součástí protiruských sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Sankce zahrnují i zablokování aktiv ruských občanů v zahraničí, což hodlá Rusko právně napadnout, oznámila dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Nicméně dodala, že takový krok bude nutné pečlivě promyslet a důkladně právně zdůvodnit.
Sobjanin dnes na svém blogu napsal, že lidem, kteří přijdou v důsledku odchodu zahraničních firem z Moskvy, jsou moskevské úřady připraveny pomoci rekvalifikačními kurzy nebo nabídkou dočasné práce v sociálních službách.
Pozastavení aktivit v Rusku v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu oznámil například německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma, švédský oděvní řetězec H&M, španělský prodejce oděvů Inditex nebo švédská nábytkářská značka IKEA. V Moskvě se tak mimo jiné kvůli tomu zavřela řada prodejen zboží zahraničních firem.
Nabiullinová dnes také uvedla, že sankce zprvu zasáhly finanční sektor a nyní mají velký vliv na ekonomiku obecně. „Naše hospodářství vstoupilo v důsledku sankcí do obtížného období strukturálních změn,“ uvedla.
Hlavní problémy jsou spojené s dovozními restrikcemi a logistikou zahraničního obchodu. „Ruští výrobci se budou muset změně přizpůsobit, hledat nové partnery, jinou logistiku či se ve výrobě zaměřit na produkty dřívější generace,“ dodala. To vše podle ní ale nějaký čas potrvá.
Kurz rublu se vrací k normálu
Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
„Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. „Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.
K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Také počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání podle Putina zůstává „poměrně nízký“. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ale například odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200 000 lidí.
„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ okomentoval západní protiruské sankce Putin. „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ zdůraznil ruský prezident.
Dolar se nyní prodává zhruba za 80 rublů, zatímco na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj, ale výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
