Dobrovolník, který zachránil už 200 lidí: Mariupol vypadá jako vyhořelé ohniště!
Když se ukrajinské město Mariupol ocitlo pod palbou a blokádou ruských okupantů, neváhal Mychajlo Puryšev (36) ani chvíli a rozhodl se tamním obyvatelům pomoci. Od března do přístavního města podnikl šest cest, během kterých lidem dovezl například potraviny nebo inzulín. Více než 200 osob se mu podařilo evakuovat do Záporoží.
Namísto toho, aby se Ukrajinec Mychajlo Puryšev (36) na začátku války snažil zachránit vlastní život, rozhodl se pomáhat hlavně těm druhým. Poté, co svou ženu a čtyři děti odvezl do bezpečí Ivano-Frankivsku na západě Ukrajiny, vyrazil na pomoc zpět do Mariupolu a přilehlých oblastí.
Podle jeho slov se nemohl smířit s tím, v jakých podmínkách se po celé zemi musí ženy a děti skrývat. Objížděl tak města a všem, kteří potřebovali, pomohl a odvážel je do svého krytu. „Celkem to bylo asi 200 lidí, všechny jsme dostali do bezpečí,“ sdělil skromně Mychajlo.
Dobrovolníci jsou často jedinou záchranou
V Mariupolu, na který si okupanti dělají obrovský nárok, by se mělo stále zdržovat zhruba sto tisíc Ukrajinců. Vzhledem k enormnímu náporu lidí, kteří se snaží z města utéct, jsou časté problémy na humanitárních koridorech. Mnohdy tak jedinou záchranou jsou pro Ukrajince právě dobrovolníci, jako je Mychajlo. Ten vzal svou misi vážně. Koupil si ojetou dodávku a napsal na ni ukrajinsky velkým písmem nápis dobrovolník. O svých cestách také informuje na sociálních sítích, kde se o něm dozvídají i další Ukrajinci, kteří potřebují pomoc.
První návrat do Mariupolu Mychajla šokoval. „Budovy tam jsou ohořelé. Vypadá to tam jako ohniště, které vyhořelo. Celé město tak vypadá,“ řekl Puryšev podle webu Novinky.cz. Všichni prý Mychajlovi říkali, že je blázen, že ho Rusové zastřelí. On se ale nenechal odradit a Ukrajince vozil do bezpečí i nadále.
Okupanti ho nedostali
Jako zázrakem nikdy nepřišel k žádnému zranění a konflikty s ruskými okupanty se mu také vyhýbají obloukem. „Jediné zranění jsem měl, když mě střepina ze skla trefila do boku. Zachránila mě bunda a měl jsem jen škrábnutí. Ani jednou jsem nepíchl. Nikdo mi to nevěří. Lidé si myslí, že to není možné,“ dodal Mychajlo.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psané lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
