Prosím, nezavírej oči, žij! Ukrajinka přišla při ostřelování o vnuka (†14)
Ukrajinka Teťana Macehorová přišla při ostřelování města Lyman na východu země o svého vnuka. Toho následně musela i pohřbít. „Víte, jedna věc je pohřbívat své dítě, ale pohřbívat vnuka, který měl před sebou celý život, je hrůza,“ uvedla zdrcená babička.
„Byl tam obrovský výbuch, člověk nic neslyšel, neviděl, jen to, že na zemi leží tvůj vnuk a křičí,“ popisuje na videu, které se objevilo na sociálních sítích Ukrajinka Teťana Macehorová. Žena poté i přes stále probíhající palbu a výbuchy táhla svého vnuka a dceru, jeho matku, do sklepa. „Viděla jsem ležet dceru a vedle ní vnuka. Zavírali oči a já jsem hrozně křičela ‚Prosím, nezavírejte oči, žijte!‘ Bylo to hrozné,“ líčí hrůzy Ukrajinka. Vnuk svým zraněním ale bohužel podlehl.
Na videu také přiznává, že má kvůli neustálému ostřelování problémy se sluchem a že byla při dopadu jedné ze střel zraněna a krvácela. I přesto se snažili svým příbuzným pomoc.
„Doufala jsem, že se mi ztráta příbuzných vyhne. To se ale nestalo,“ popisuje smutně žena. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu v takovém pekle a že se do něj dostanu,“ vypráví o hrůzách Teťana.
Ukrajinka musela pohřbít svého čtrnáctiletého vnuka a teď má ještě navíc starosti o svoji dceru, které byla chlapcovou matkou. „Víte, ona je jedna věc pohřbívat své dítě, ale pohřbívat vnuka, který měl před sebou celý život, je hrůza,“ říká v slzách Teťana.
„V minulosti se mě těma velkýma očima ptal ‚Babičko, budu žít?‘ a já řekla, že ano. Teď se ukazuje, že jsem lhala. Já žiju a on ne,“ líčí zdrcená babička. „Byla bych raději, kdyby on žil a umřela jsem já. Měla jsem možnost žít déle než on. Nikdy si to neodpustím,“ uzavírá uplakaná Teťana.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
