Rusko opustí Mezinárodní vesmírnou stanici. Můžou za to sankce, píší státní média
Šéf ruského vesmírného programu oznámil, že Moskva se stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle státních médií je to důsledek sankcí uvalených na zemi kvůli invazi na Ukrajinu, napsala agentura Bloomberg.
„Rozhodnutí už bylo přijato, nejsme povinni o něm veřejně hovořit,“ řekl podle agentury TASS šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin v sobotním rozhovoru se státní televizí. „Mohu říci jen tolik, že v souladu s našimi závazky budeme naše partnery o ukončení práce na ISS informovat s ročním předstihem,“ dodal.
Rogozin na začátku dubna pohrozil ukončením ruské mise, pokud Spojené státy, Evropská unie a Kanada nezruší sankce vůči podnikům zapojeným do ruského kosmického průmyslu. Výzkumná vesmírná stanice byla až do ruské invaze na Ukrajinu vzácnou oblastí spolupráce mezi Ruskem a USA a jejich spojenci, a to navzdory neustále se zhoršujícím vztahům.
Ve středu na ISS přiletěla na palubě lodi od firmy SpaceX trojice amerických astronautů s italskou kolegyní. Na ISS budou s dalšími třemi Američany, třemi ruskými astronauty a Němcem Matthiasem Maurerem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.
Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
