V Polsku přituhuje: Deset obcí se ocitlo zcela bez plynu. Dodavatele zasáhly sankce
Zhruba desítka obcí v Polsku nedostává od středy plyn. Odebíraly ho od společnosti Novatek, která se ocitla na polském sankčním seznamu. Aby jim pomohla, převezme jejich plynárenskou infrastrukturu vláda. Informovala o tom dnes rozhlasová stanice RMF FM a server Business Insider.
Novatek je druhým největším producentem zemního plynu v Rusku. Společnost se ocitla na polském sankčním seznamu, který v úterý zveřejnil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński, a den na to plyn už nepřitekl do několika obcí v Pomořanském, Velkopolském, Mazovském a Kujavsko-pomořanském vojvodství. Polsko patří k nejhorlivějším zastáncům zavádění sankcí na Rusko a vedle unijních už zavedlo také sankce vlastní.
„Společnost dodávala plyn obcím, jako je Leba, Miešcisko, Zagórów, Ceglów, Mrozy, Kaluszyn, Žuromin nebo Lubieň Kujawski... Vláda tvrdí, že nemohla obce informovat o záměru zařadit Novatek na sankční seznam, protože tato rozhodnutí se dělají tajně. V důsledku toho ale přestal plyn proudit z hodiny na hodinu,“ píše server RMF FM.
Novatek zaslal odběratelům dopis, ve kterém se odvolává na vyšší moc, a informuje o pozastavení závazků vyplývajících z uzavřených smluv až do odvolání. Podle zákona o krizovém řízení přebírá infrastrukturu patřící společnosti Novatek Polská plynárenská společnost (PSG).
Dodávky plynu do celého Polska ve středu ráno zcela zastavila největší ruská plynárenská společnost Gazprom. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenský podnik PGNiG odmítl za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv. O ruských dodávkách plynu budou v pondělí v Paříži jednat ministři energetiky EU.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery. Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony. Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média. Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí. „V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
