Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.
„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.
Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.
Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
