Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.
