Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.
„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.
Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.
Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák chce dnes na jednání v Bruselu opět upozornit na problémy, které řeší Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Situace se podle něj nevyvíjí úplně dobře a je potřeba řešit dlouhodobé financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze.
„Je pravda, že situace kolem Rádia Svobodná Evropa se vyvíjí a nevyvíjí se úplně dobře,“ řekl Dvořák českým novinářům. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová minulý týden oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří právě RFE/RL. Finanční příspěvek přislíbilo také Švédsko.
„Čím dál víc se zdá, že pokud se nám podaří – ať už v nějaké interakci s americkou administrativou, nebo s využitím jiných nástrojů – udržet funkceschopnost Rádia Svobodná Evropa do konce tohoto fiskálního období, tedy do konce září, tak stejně budeme muset řešit, jestli jsme připraveni, ochotni a schopni udržet tuto instituci dále v provozu, byť třeba pod jiným rámcem, pod jiným zřizovatelem,“ vysvětlil Dvořák. Přislíbené finance podle něj umožní stanici dočasné přežití, ale neřeší celkový problém.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.
Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.
