Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na dnešní pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Tak absenci vysvětluje premiér Robert Fico, který diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Povinností velvyslanců není trucovat, ale pracovat. Velvyslanci musejí komunikovat. Považuji to za nepřístojné, neuctivé k obětem druhé světové války. Historie druhé světové války nás musí spojovat,“ prohlásil Fico v proslovu po kladení věnců na bratislavském památníku Slavín, jehož součástí je i vojenský hřbitov s hroby více než 6800 vojáky Rudé armády. Ta se podílela na osvobození Bratislavy v závěru druhé světové války.
Podle Fica největší oběť v boji proti fašismu nesly národy někdejšího Sovětského svazu. Vzápětí si položil řečnickou otázku, zda tedy měl vystoupit na pietní akci na Slavíně německý či japonský velvyslanec. Vzpomínky se zúčastnili také například členové slovenské vlády, šéf slovenské sněmovny, ale i sympatizanti Fica z řad veřejnosti.
Ukrajinské síly stále ovládají „značnou část“ Kurské oblasti, navzdory tlaku Kremlu vypudit je odtud, a nově pronikly při menší protiofenzívě do Belgorodské oblasti, takže rozšířily svou přítomnost na ruském území na dalším úseku fronty, uvedl americký generál Christopher Cavoli, velící americkým silám v Evropě, při slyšení v Kongresu,. „V Kurské oblasti (Ukrajinci) drží značný - sice zmenšený, ale značný - kus země. A drží se v Belgorodské oblasti na území jižně od Belgorodu, které lze velmi dobře bránit,“ řekl.
Ohledně obecného zhodnocení situace na bojišti americký generál uvedl, že ukrajinská armáda je nyní v silných obranných pozicích a zlepšuje svou schopnost rekrutovat a vycvičit nové vojáky, aby tyto pozice posílila, zatímco Rusy trápí zmenšující se počet obrněné techniky i vojáků. Připustil, že je stále těžké představit si, že by Ukrajinci dokázali vyhnat Rusy „z každého čtverečního centimetru“ svého území, „ale stejně těžké je představit si, že by se Ukrajina zhroutila a prohrála tento konflikt“.
„Nemyslím si, že ukrajinská porážka je nevyhnutelná. Jsou v mnohem lepším postavení, než byli,“ řekl. „Snaží se vyhrát. Chtějí začít tím, že zajistí, aby Rusko nevyhrálo,“ dodal.
Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Hlavním tématem má být zejména zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle šéfa NATO Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a stejné číslo zmínil i ministr Marco Rubio.
