Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Komunikační linky mezi Ruskem a USA či NATO i pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.
Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.
Horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli. Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.
Ruské síly necelý týden po pádu Vuhledaru dosáhly Torecka, dalšího významného frontového města na východní Ukrajině, uvedla ukrajinská armáda.
Své drony na Ukrajinu vyslalo také Rusko. Ukrajinské vzdušné síly ráno uvedly, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 18 dronů.
Letectvo v noci na sociálních sítích varovalo před útoky ze vzduchu například v Chersonské a Oděské oblasti na jihu země. Ve druhé z nich podle ranního sdělení letectva ruské síly použily také dvě rakety Iskander-M. Podle šéfa správy oblasti Oleha Kipera začala po útoku dronem hořet část panelového domu ve městě Čornomorsk, nikdo ale nebyl zraněn.
